Němci se kvůli kůrovci ke stromům nepřivazují

26. srpen 2011
Zblízka

Snad žádný jiný brouk nevzbuzuje tolik vášní jako kůrovec. Asi máte v živé paměti, jak policie vynáší z šumavského lesa ekologické aktivisty, kteří bránili kácení stromů v bezzásahové zóně. Jedni osočují druhé, že porušují zákon. Na německé straně Šumavy mají také kůrovce. A přesto je tam klid.

Vstupujeme do míst, kde před 15 lety zaútočil kůrovec a zničil v podstatě celý les – kolem stojí suché pahýly vysoké čtyři metry. Jak rychle se les vlastně obnovuje? ptám se ředitele parku Franze Leibla.

„Kůrovcovou kalamitu jsme tu měli před patnácti lety. Dnes tady roste plno mladých stromků různých druhů, nejvíce je zastoupen smrk. Najdete tu však i jeřáby, břízu nebo buk. Zkrátka tady roste divoký, mladý přírodní les. Právě to je značka našeho parku,“ upozorňuje.

Les po letech opět ožívá

Společně se skláníme k malému smrčku, který je vysoký 30 centimetrů, a jak jsme právě spočítali, osm let starý. Hned vedle roste smrček mnohem, mnohem vyšší. Ten je starý 15 let. „Les se postupně obnovuje,“ podotýká Franz Leibl.

Národní park Bavorský les

Když se podíváme kolem sebe, vidíme pahýly odumřelých stromů, ale i listnáče nebo nové smrky, které tu začaly růst poté, co původní smrky odumřely. Teď je rok 2011, zhruba 20 let je tady bezzásahová zóna. Jak to na německé straně Šumavy bude vypadat za dalších 20 let? zajímám se.

„Bude záležet na počasí. Nicméně za 20 let tady bude stát smrkový les s příměsí ostatních druhů. Stromy, které máme nyní před sebou, budou dvakrát tak velké. Bude to prostě normální les, jen o něco pestřejší než běžné hospodářské lesy,“ soudí šéf národního parku Franz Leibl.

Příroda potřebuje čas

Ze strání Bavorského lesa zatím stále vyčnívají šedé kmeny zničených smrků. Navzdory tomu chodí po vyznačených lesních cestách turisté.

„Vím, jak les vypadal předtím, než se do něj pustil kůrovec,“ říká sedmačtyřicetiletý Heinz. Poprvé tady byl na výletě, když mu bylo sedm let. „Byl to hustý smrkový les. Když potom úplně zmizel, byl to docela drsný pohled. Teď už se ale situace evidentně zlepšuje. Člověk má dobrý pocit, když vidí, jak se příroda vzmáhá. Dřív tu byla smrková monokultura, teď tady vzniká přírodní les.“

Turistů je v německé části Šumavy požehnaně

Otto je opřený o hůlky a s tím, co říká Heinz, souhlasí. „Je zajímavé vidět zároveň mrtvé, holé kmeny a pod nimi živý hustý porost. To je čistá příroda.“

Franz Leibl je teprve třetím ředitelem Národního parku Bavorský les, který existuje už více než čtyřicet let. Důležitá je kontinuita, říká pan Leibl. A nejen to. „Les potřebuje čas. A je potřeba mu ho dát,“ uzavírá.


Zvětšit mapu: národní park Bavorský les v Německu

autor: Pavel Polák
Spustit audio