Atentát na Heydricha možná vypadal jinak, než stojí v učebnicích
Nejvýznamnější čin protinacistického odboje – to je atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha 27. května 1942. Nenáviděného tyrana českého národa zlikvidovali parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří byli vysláni z Anglie. Zaplatili za to životem, stejně jako další tisíce českých vlastenců.
Na osudnou cestu, na které na něho v libeňské zatáčce čekali odvážní parašutisté, se Heydrich vydal ze zámku v Panenských Břežanech.
„V den atentátu jsem sekala trávu. Zrovna jsem odpočívala. Viděla jsem, jak vyšel Heydrich s Linou a zdvihl Silke do náruče. Přijelo auto a Heydrich odjel,“ vzpomíná Helena Vovsová, která pracovala na zámku v zahradě ještě před tím, než se tam Heydrich s rodinou na jaře 1942 nastěhoval. Lina byla jeho manželka, čekala v té době čtvrté dítě. Měli už Heidera, Klause a Silke.
„Bylo k polednímu. Najednou jsem uslyšela křik. Divili jsme se, jak to, že se začínají shromažďovat vojáci. Přišel Hans, který měl na starosti Heydrichovy koně. V náručí držel Silke. Řekl: ‚Byl atentát na šéfa.‘ ‚Je mrtvej?‘ ptala jsem se. ‚Noch nicht,‘ odpověděl,“ popisuje Helena Vovsová.
Jak přesně atentát vypadal, se dnes neví
Heydricha zranily střepiny z granátu, který na auto hodil Jan Kubiš, když Jozefu Gabčíkovi vypověděl službu samopal. Podle Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu v Praze to však mohlo být i obráceně, tak jak byli vojáci v Británii na tuto akci vycvičeni.
„Jan Kubiš provede na auto útok bombou, která má za úkol auto zastavit. Případnou druhou bombou má zaútočit na osádku vozidla. Gabčík měl celou věc pojistit – buď pistolí, nebo samopalem. Na tom, že Gabčíkův samopal nevystřelil, se shodují všichni, i když nevíme, proč se tak stalo. Navíc netušíme, k čemu došlo jako prvnímu,“ popisuje historik.
Heydrich ležel v nemocnici na Bulovce. A svět se dozvídal o nejvýznamnější akci protinacistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava.
Život v Praze se kvůli vyšetřování zastavil
„Pro představitele protektorátu šlo o skutečný šok. Vyšetřování se rozeběhlo okamžitě. Bylo velice podrobné. Celý prostor byl uzavřen a začali být vyslýcháni svědci – lidé, kteří byli v tramvajích na místě atentátu i lidé z okolních domů. Byla přerušena vlaková doprava, Praha byla prakticky odříznuta od světa. Bylo vyhlášeno stanné právo a začaly domovní prohlídky,“ říká Eduard Stehlík.
Začalo nejkrutější období v historii českého národa, heydrichiáda. Bála se i Helena Vovsová: „Báli jsme se toho, co bude a zda nás budou také vyslýchat.“
O krk jí šlo v Panenských Břežanech v těsné blízkosti Heydricha a jeho ženy mnohokrát. Poví nám o tom v dalším dílu našeho seriálu k 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha.
Zvětšit mapu: k atentátu došlo nedaleko ulice V Holešovičkách
