Do architektonické pýchy Fridricha II. zatékalo
Původně posádkové město Postupim se především díky pruskému králi Fridrichu II. proměnilo v jedno z nejkrásnějších rezidenčních měst v Evropě. Letos si braniborská metropole připomíná 300. výročí narození tohoto významného panovníka.
„Pro nás je Fridrich zvláštní, napínavá osobnost německých dějin. Je nesmírně zajímavé se jím zabývat,“ říká Alfred Hagemann, kurátor výstavy o Fridrichu Velikém, která je až do konce září k vidění v Novém paláci.
„Chceme ukázat Nový palác jako panovníkův odkaz, ve kterém dal najevo, jak by chtěl, aby ho lidé viděli. Tedy jako velkého panovníka,“ dodává.
Fridrichova chlouba měla řadu vad
Fridrich po sobě chtěl zanechat výraznou stopu i jako architekt a stavitel. Berlín ho v tomto směru zklamal. Panovník ho chtěl mnohem výstavnější a smělejší. Po stavbě opery odsud přenesl své ambice do Postupimi. Po své nejoblíbenější rezidenci – rokokovém letohrádku Sanssouci – se po vítězné sedmileté válce pustil do dalšího, mnohem rozsáhlejšího projektu.
„Chtěl postavit něco velkolepého, ale praktického. Profesní stránka věci ho nezajímala. Budova Nového paláce proto nemá dobrou statiku. Navíc do ní zatéká, protože se Fridrichovi nelíbily původní okapy,“ říká Alfred Hagemann.
Palác měl i jiné vady. Zámecká kuchyně byla v jiném objektu, jídla se nosila přes celé nádvoří, takže se často podávala téměř studená. Takové detaily pruský panovník neřešil. Chtěl, aby se jeho palác vyrovnal jiným panovnickým sídlům. A to se mu podařilo.
Fridrich II. se inspiroval po celém světě
Procházíme nádhernými mramorovými sály, palácovým divadlem i soukromými komnatami. „V tomto sále je vidět Fridrichův speciální vztah k antice,“ ukazuje například kurátor.
S Alfredem Hagemannem pokračujeme do dalšího sálu Nového paláce, který je pro změnu kopií interiéru drážďanského Zwingeru. „Fridrich kopíroval stavby z jiných zemí. Celá Postupim je architektonickým mišmašem. Inspiroval se v Číně, Anglii i v Itálii. Chtěl tu mít všechno, co považoval v architektuře za nejlepší,“ dozvídám se.
„Fridrich ovlivnil Postupim jako žádný jiný panovník,“ vysvětluje Jutta Götzmannová, ředitelka městského muzea, které sídlí v budově staré radnice. I ta vznikla v době Fridricha Velikého.
Vtiskl městu jeho dnešní ráz
„Fridrich město velmi silně formoval podle vlastních architektonických a estetických představ. A to nejen zámky, zahrady nebo paláce, ale i běžné obytné domy,“ dodává Jutta Götzmannová.
Poté, co opustil Berlín, se tady v Postupimi snažil vytvořit svůj vlastní svět, který dnes každoročně obdivují milióny turistů z celého světa. Zahrady, zámek Sanssouci a další stavby byly v roce 1990 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Paláce a parky Postupimi a Berlína.
