Japonsko se modlí za borovici, symbol obnovy po zemětřesení

13. červen 2011
Zblízka

Nadějí Japonska se stala osamělá borovice stojící v obci Rikuzen Takata. Jako jediná totiž přežila úder vlny tsunami, která před třemi měsíci zasáhla severovýchodní pobřeží země. Přírodní katastrofa zničila stovky měst a vesnic a zabila 23 tisíc lidí. Japonci proto o víkendu uctili minutou ticha památku obětí a zároveň se pomodlili za záchranu vzácného stromu.

„Tady rostl les dlouhý dva kilometry a široký sto metrů, býval symbolem našeho města Rikuzen Takata a nechyběl na řadě pohlednic. A ve stínu vysokých borovic, kterých tu pyšně stálo na 70 tisíc, si dávali dostaveníčko milenci i rodiny s dětmi,“ ukazuje pan Konno směrem k zpustošenému pobřeží.

11. března 2011 se vše změnilo. Od Pacifiku přišlo něco, co nikdo nečekal a ani nikdo z pamětníků nezažil. Smrt s názvem tsunami smetla vše, co jí stálo v cestě – jehličnatý les, domy i jejich obyvatele.

Všude leží haldy trosek

Na tomto místě si člověk v hlavě promítá otřesné záběry, které onoho osudného dne natočil jeden z hostů stojících v nejvyšším patře hotelu Capital. U Tichého oceánu se kupí haldy trosek: automobilů, budov, školního vybavení.

Pásová nákladní auta postupně vše odvážejí, jejich náklad je však pečlivě roztříděn. Těžké stroje s velkými kleštěmi připomínajícími obří pinzety vytahují tu kusy železa, jindy zase beton, látku nebo plasty a vybrané materiály pak dávají na jednotlivé hromady. I v tomto případě je přeci třeba recyklovat. Zkrátka Japonci.

Ani po tragédii Japonci nezapomínají recyklovat

Nedaleko leží trosky budovy, která donedávna sloužila i jako umývárna. V hustém dešti jsou vidět pozůstatky klavíru, o kus dál se zase povaluje baseballová pálka a baťoh. Z nedalekého sportovního centra nezbylo prakticky nic, stejně jako z hudební školy.

Symbol znovuzrození

Mrtví jsou všudypřítomní, přesto se mezi troskami nachází i symbol znovuzrození, nejvzácnější strom v celém Japonsku. „Ano, ještě kousek, malinko dolů, doleva, tak je to správně,“ dává pokyny jeden z mužů, kteří se 270 let starou borovici snaží zachránit.

Jeho kolega mezitím odkládá červenobílou tyč a kráčí k železným výztužím. Na jednu navlékne lano a dá pokyn řidiči jeřábu, že může zvedat. „Podle biologů je totiž nezbytné vytvořit kolem borovice ochrannou hráz, aby se k jejím kořenům nedostávala slaná voda, která je ničí,“ vysvětluje muž.

Borovice se pro Japonce stala symbolem naděje

O zázrak se pokoušejí i nejrenomovanější experti v zemi, kteří se snaží borovici naklonovat, aby v budoucnu mohli pobřežní les obnovit. Kmen sosny je také zabalen jako nemluvně a půda obohacená těmi nejkvalitnějšími živinami je navíc přikrytá deskami z rákosí.

„Je to zoufalé. Hrozné. Všichni, hlavně místní, tedy ti, co přežili, doufají, že se borovici podaří zachránit,“ říká paní Nobuko Nemoto, která sleduje záchranné práce.

A zdaleka není sama. Víra v zázraky je všudypřítomná, přesto jsou v očích okolo přítomných vidět velké pochyby. „Chtěl jsem spatřit tento symbol naděje, mám ale pocit, že umírá. Barva jehličí se mění, vidíte, už je hnědé, takže nevím. Samozřejmě všichni chceme, aby se podařilo strom zachránit,“ dodává 30letý Nariaki Okawara z Tokia, který se přesně tři měsíce po katastrofě přijel pomodlit za mrtvé.

Přesně ve 14.46 vše utichne. Celé Japonsko se modlí a minutou ticha uctívá památku obětí. Stejné je to i ve městě Rikuzen Takata, které 16metrová tsunami doslova spláchla z povrchu zemského.

Život musí jít dál

Jak říká starosta obce, pan Futoši Toba, život musí jít dál. „Přírodní živel nás v minulosti zasáhl mnohokrát a i nyní je nejdůležitější zajistit ty nejzákladnější podmínky pro všechny. Nedokážu říct, jak a kdy město znovu vybudujeme, podle mne to potrvá deset let. Navíc nejsme rozhodnuti, zda ho postavíme na stejném místě, ale prostě musíme,“ je přesvědčen Futoši Toba.

Z lesa dlouhého dva kilometry zůstal stát jediný strom

Jeho manželka před třemi měsíci také zahynula. Osobní smutek však prý musí nějak potlačit, jeho sousedé na něho totiž plně spoléhají.

Všichni společně pak ještě jednou pohlédnou na 20 metrů vysokou borovici označovanou jako „kiseki no ippon matsu“, tedy zázračnou osamělou sosnu, a postupně se odeberou zpět do práce na obnově jednoho z donedávna nejkrásnějších míst celého Japonska.

Déšť mezitím, možná symbolicky, vystřídalo slunce a modrá obloha.


Zvětšit mapu: japonské město Rikuzen Takata bylo vlnou tsunami téměř smeteno

autor: mir
Spustit audio