Jedinečnou podobu Petrohradu brání jeho vlastní obyvatelé
Rudé náměstí v Moskvě, Bajkalské jezero nebo sopky na Kamčatce. Seznam ruských památek světového dědictví UNESCO čítá téměř tři desítky položek. K nejnavštěvovanějším místům rozhodně patří severní ruská metropole – Petrohrad.
Milióny turistů do Petrohradu každoročně vyrážejí za jedinečnou podívanou. Město, které na začátku 18. století vyrostlo na příkaz Petra Velikého v močálech a stalo se na dlouhá léta metropolí Ruska, nabízí stovky památek: architektonické unikáty, divadla, muzea a galerie – včetně proslulé Ermitáže.
Nejoblíbenější sezónou, kdy se město mění v jednu velkou promenádu, je vrchol léta, tedy doba takzvaných bílých nocí, kdy slunce téměř nezachází a historické centrum města dostává ještě romantičtější nádech.
„Návštěva Petrohradu, to je zážitek na celý život,“ pochvaluje si 58letá zdravotnice Marina, která přijela ze středoruského Saranska.
Architektonická jedinečnost Petrohradu by mohla vzít za své
„Pro mě to je jako dobrodružný výlet do ruské historie. Mít šanci procházet se po stejných ulicích jako všechny naše významné osobnosti, vidět to, co mohly spatřit ony, možná se i podobně cítit. Připadám si chvílemi jako nějaká hraběnka,“ směje se 35letá účetní Světlana, která je v někdejší carské metropoli poprvé v životě.
Jenže, jak varují ruští odborníci, čistá architektura a urbanistická jednota staveb, díky nimž Petrohrad drží čestné místo na seznamu světového dědictví, by mohly vzít za své.
Historik architektury Alexandr Margolis je šéfem petrohradské pobočky Společnosti pro ochranu historických a kulturních památek. Společně s dalšími architekty, historiky i zástupci občanských sdružení z Ruska i zahraničí dal dohromady několikasetstránkovou knihu, která shrnuje hlavní problémy a upozorňuje na budovy v největším ohrožení.
Za Petrohrad se staví jeho obyvatelé
„Petrohrad je součástí světového dědictví UNESCO už více než 20 let. Pro Rusko z toho vyplývá řada závazků, které však úřady mnohdy velmi špatně naplňují,“ upozorňuje expert.
„V chráněné zóně se například intenzívně staví. Způsob, jakým se to děje a co za budovy tu vyrůstá, přitom u místních obyvatel budí velké znepokojení,“ varuje Alexandr Margolis, který podobný styl označuje za kulturní vandalismus.
Jak upozorňuje, Petrohrad je unikátním městem mimo jiné i proto, že se za něj neváhají hlasitě postavit jeho vlastní obyvatelé. V historii – i té úplně nedávné – se to stalo už několikrát. Věří proto, že současná generace není tou poslední, která se unikátní podívanou v ruských severských končinách bude moci těšit.
