Keltský mystik brousí dřevo na staré ždímačce
Nejdřív pracoval jako prodavač, muzikant, tapetář, řezník a diskžokej. Dneska je přírodním filozofem, který se objevil v keltské mystice. Karel Kříž sbírá v národním parku České Švýcarsko popadané větve, které pak brousí na staré ždímačce po babičce. Ze dřeva vyrábí všechno možné.
Za Varnsdorfem kousek od lesa je malá bouda. A v ní spousta dřeva. Přešli jsme zasněženou zahradou a jsme v dílně Karla Kříže. Ta není moc velká, čtyři krát tři metry. „Dřeva tu je opravdu hodně, což možná cítíte i po čichu,“ říká pan Kříž.
Na ponku má nařezaná prkýnka, ze kterých budou třeba hřebeny, flakonky na voňavky, miniaturní knížečky nebo bůhví co ještě. „Pak to jsou reflexní dřívka do ruky, která po vyhlazení a po obroušení člověku můžou při žmoulání v ruce navodit prožitek spojení s přírodou,“ ukazuje Karel Kříž.
Žádné stromy nekácí, má k nim velkou úctu. A tak bere jenom to, co mu stromy samy dají. Sbírá popadané větve. „Často jsem nevěděl, co si domů nesu za větev. Tak jsem se vždycky rozhlížel kolem. Sebral jsem si list, vzal si ho domů a s pomocí encyklopedie jsem hledal, jaký strom by to mohl být,“ říká Karel Kříž.
„Takhle jsem se postupně učil znát stromy. A tímhle způsobem se mi jednou dostala do ruky kniha o keltském stromokruhu,“ vypráví.
Pozornost v dílně pana Kříže poutá malý stroj, který vypadá jako malý soudek s pivem. „Je to stará ždímačka po babičce. Rok výroby 1959. Vyrobil jsem z ní oscilační brusku,“ vysvětluje Karel Kříž.
„Nejsem ani truhlář, ani řezbář. Spíš jsem brusič, protože broušení je činnost, kterou dělám nejčastěji,“ říká nad rachotící bruskou. Ano, pan Kříž je brusič, takový keltský brusič dřeva.
Zobrazit Varnsdorf v regionu Českého Švýcarska na větší mapě
