Klein-Glienicke se stalo ostrůvkem nesvobody v Západním Berlíně

12. srpen 2011
Zblízka

Před 50 lety, 13. srpna 1961, se obyvatelům Klein-Glienicke ze dne na den změnil život. Tato obec při územních úpravách po druhé světové válce připadla nedaleké Postupimi, potažmo tedy NDR. Stala se nechtěným výběžkem socialismu uvnitř Západního Berlína.

Pět set místních se stalo živým inventářem takzvané „bezpečnostní zóny“. Od okolního světa ji dělil malý most přes jeden z berlínských kanálů, který stále strážila pohraniční hlídka. Dovnitř a ven mohli jen na speciální propustky. Nikdo jiný do Klein-Glienicke nesměl.

Klein-Glienicke je kouzelné místo na berlínských jezerech. Malé osady, kostelíky, vily na pobřeží kanálů a jezer a všude kolem borovicové a březové lesy.

Rodačka Gitta Heinrichová vzpomíná

„Tady jsme bydleli, tam, kde stojí konzum,“ ukazuje mi paní Gitta Heinrichová. Před 50 lety jí bylo devatenáct.

Právě se s přítelem vraceli vlakem z prázdnin na Baltu. Na nádraží už nemohli přestoupit na linku S-Bahnu. Vlaky do oblasti Klein-Glienicke přestaly jezdit. Museli tak objíždět několik hodin celý Berlín.

Paní Gitta Heinrichová, rodačka z Klein-Glienicke

Na mostě do Klein-Glienicke už stála vojenská stráž. Oba přátelé se museli legitimovat. Paní Gittu pustili, protože byla místní, ale jejího přítele ne.

Nějakou dobu ho pak neviděla. Své prarodiče z protějšího ostrova Pfauen, kam to bylo loďkou sotva pár minut, neviděla už nikdy.

„Člověk si neuměl představit, že se vše změní ze dne na den,“ roztřese se paní Gittě při pohledu do minulosti hlas. „Když jsem vyšla z domu, byla tu zeď. Zeď nám postavili uprostřed zahrady. Když jsem šla po ulici směrem k zámku, stála tam zeď. Člověk na ni narážel na každém kroku,“ ilustruje absurditu tehdejších dní paní Gitta.

Ghetto ze dne na den

Přes zeď se nikdo dostat nemohl. „Krátce před 13. srpnem jsem tála s přítelem na stanici S-Bahnu v západním Berlíně a on navrhl, ať tam zůstaneme. Ale zrovna jsem se dostala na studium. Co bylo mnohem horší: moji rodiče, sourozenci, by se museli z Glienicke odstěhovat, rodinu bych už nikdy neviděla, to jsem jim nemohla udělat,“ vysvětluje paní Gitta.

Archivní dobové fotografie z výstavy o životě v Klein-Glienicke

Přesto v Klein-Glienicke bylo zpočátku příležitostí k překonání zdi víc než jinde. A bylo otázkou času, kdy se o to někdo pokusí.

Další rodačka, dnes kurátorka paní Arndtová, popisuje situaci na místě, kde stával krásný dřevěný dům ve švýcarském stylu. Přesně na hranici mezi východním a Západním Berlínem.

Pokus o překonání zdi

„Bydlela tu rodina Peschmannových. Ti se přátelili s další rodinou s dvěma dětmi. Manžel té paní zůstal v Západním Berlíně a poslal jí vzkaz, ať zajde k Peschmannovým s dětmi na kafe,“ popisuje konspiračnost plánu na útěk paní Arndtová.

Manželka emigranta to tak udělala. Překvapeně se pak dívali všichni z balkónu, jak na druhé straně hranice stojí západoněmečtí policisté a její manžel s požární plachtou.

V podobném domě švýcarského stylu bydleli Peschmannovi

„Nejdřív hodila děti, bylo to hodně dramatické. A když se sama chystala ke skoku, objevili se východoněmečtí pohraničníci,“ vzpomíná paní Arndtová.

Na velmi dlouhou přestřelku si mnozí pamatují dodnes. Naštěstí nikdo nebyl zraněn. Ženě se podařilo vyskočit.

Mnohem horší osud potkal Peschmannovy. Byli zatčeni a podrobeni velmi tvrdému výslechu. Nakonec dostali jen krátký čas na vystěhování a dům jim zbořili.

Klein-Glienicke se navždy změnilo

„Bývalo to místo s rodinnou atmosférou, lidé se dobře znali. Ale pak se sem začali stěhovat celníci, lidé od Stasi, východoněmecké nomenklaturní kádry, místní byli pod tlakem a neustálou kontrolou,“ líčí dokumentarista Jens Arndt, který o někdejším životě v Klein-Glienicke natáčí dokument.

„Můj otec vždy říkal, nijak se politicky neangažujte, jednoho dne ta zeď padne,“ říká paní Gitta. Došlo k tomu v den, kdy slaví narozeniny.

„To byl ten nejhezčí dárek, který si užívám každoročně. Otec se toho ale už nedožil, umřel o rok dříve,“ dodává s politováním.


Zvětšit mapu: most spojující Klein-Glienicke se zbytkem NDR

autor: kls
Spustit audio