Nejslavnější česká rybička není kapr
Mají to v kapse skoro všichni kluci a mnohdy i děvčata. Vyrostla na nich celá pokolení a za celou tu dobu se ani maličko nezměnily. Stále vypadají stejně a stále slouží stejnému účelu, tedy krájení. Jsou to proslulé rybičky, nožíky nezaměnitelného tvaru, které pocházejí z městečka Mikulášovice na severním okraji Národního parku České Švýcarsko. Vznikají v továrně Mikov, kde se drží tradice zuby nehty.
Je to pěkně ostrá tradice. Nože tady vyrábějí už od konce 18. století a někdy v té době vznikla i rybička. Žádné přesné datum ani jméno tvůrce se nedochovalo. Jisté je, že tu nože brousí 200 let a tradici drží i brusič Ivan. Na rybičku mu nesahejte. „Nejenom děti, ale i dospělí používají rybičky. Na co nosit nějaký těžký nůž v kapse?“ ptá se.
Slavným nožíkem jsou v továrně všichni posedlí. A to přesto, že zisk z prodeje je oproti jiným nožům zanedbatelný. Rybička je jednoduchá, levná a především tradiční.
Jednatel Mikovu Miloš Pařík bere do ruky bednu, zvedá a ozývá se chrastění. „Tady je nějakých 250 rybiček,“ přibližuje. Pařík má s malou rybičkou velké plány.
Ukazuje cestu do skladu, kde je schovaná rybička se stříbrnými šupinami. „Váží kolem padesáti gramů,“ říká skladník a balí luxusní rybičku za deset tisíc korun zpátky do krabičky. A to ještě není všechno. Trezor v kanceláři ukrývá zlatou rybku, a to doslova. „To je investiční rybička, tepané zlato a čepel z damascenské oceli. Tahle má číslo 000 a zůstane ve firmě. Jeden kousek má cenu přes 150 tisíc korun,“ dodává.
Zlatá rybka v trezoru asi malé kluky neohromí tolik jako kudlička za pár šupů v kapse. Ať už ale zlato nebo stříbro, rybička je poznávací znamení továrny a reprezentuje regionální značku České Švýcarsko.
Továrnu zaplavil v srpnu potok a voda zdržela i otevření muzea. Vedení firmy došlo, že turisté v národním parku se rádi podívají i na tradici
Zobrazit polohu Mikovu v Mikulášovicích v regionu Českého Švýcarska na větší mapě
