Osud Labské boudy je zřejmě zpečetěn
Zbourat, nebo nechat dalším generacím? Je Labská bouda v první zóně Národního parku Krkonoše architektonickým omylem, nebo má právo zůstat stát? Ochranáři by chtěli, aby nevzhledný betonový skelet z Krkonoš zmizel a část architektů se k nim přidává. O likvidaci stavby se vyjednává už roky, ale zatím pořád bezvýsledně.
Hotel, který má lepší časy už za sebou, stojí u pramene Labe v nejpřísněji střežené části Krkonoš. Železobetonové budovy ze 70. let, která má devět pater a stojí ve výšce 1340 metrů nad mořem, by se rád zbavil šéf Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.
„Likvidace Labské boudy je pro nás zásadní. Labská bouda se nachází v centru první zóny, v nejcennější lokalitě, která v Krkonoších je, troufám si říct, že i v České republice, tedy v centru arkto-alpinské tundry. Jedná se o ekosystém, který je bytostně závislí na tom, aby nebyl jakkoliv rušen člověkem. Labská bouda má zásadní dopad na přírodní hodnoty,“ vysvětlil Hřebačka.
Historik architektury Zdeněk Lukeš s úsilím správy národního parku zbavit Krkonoše betonového monstra souhlasí. Stavba podle něj nemá žádnou uměleckou hodnotu a do Krkonoš se nehodí. „Vůbec by mě nemrzelo, kdyby zmizela z povrchu země a kdyby se krajinný ráz obnovil. Pro mě je to příklad bolševické zpupné architektury, která se neohlíží na své okolí a velmi nešťastným způsobem tvrdě vstupuje do prostředí. Myslím si proto, že by stavba mohla zmizet a žádná velká škoda by to nebyla,“ doplnil historik.
Ministerstvo životního prostředí začalo osud Labské boudy řešit už letos v září. Podle ministerstva je stále ještě problémem nedokončené vyjednávání o ceně s majiteli. Navíc se čeká na dokončení prací, které mají rozkrýt případnou ekologickou zátěž pod a v okolí Labské boudy.
„Nevíme, na jaké úrovni je případná kontaminace podloží způsobená provozem vytápění po dobu více než dvaceti let. To je dnes předmětem zkoumání, co jsme schopni zmonitorovat a co už schopni nejsme,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař.
Protože sníh a mráz přišel dřív, než se sondy stačily dokončit, čeká se na příhodnější počasí. Důvodem jsou obavy ze způsobu, jakým se hotel vytápí, vysvětlil majitel hotelu Milan Pumr. „Neřekl bych, že to je přímo riziko, ale budeova je vytápěna lehkým topným olejem, který se tu nachází v množství řádově desítek tisíc litrů. Takové množství by v první zóně národního parku nemělo co dělat,“ dodal.
Je tedy téměř jisté, že rozhodnutí o Labské boudě do konce roku nepadne. Tento termín si totiž původně ministerstvo stanovilo jako konečný.
Zobrazit Labskou boudu v Krkonoších na větší mapě
