Poraněná zvířata nacházejí útočiště ve vrchlabském útulku
Sovy, netopýr, liška nebo krkavci. Také o tato zvířata, která se kvůli zranění dostala do útulku ve Vrchlabí, se už deset let stará Ondřejka Bachlíková. Kromě toho má přes zimu na starosti zhruba padesát ježků, které v přírodě našli lidé. V útulku finguje i ježčí babybox.
„Máme tu trvalé obyvatele, zvířata, která mají trvalý handicap. Většinou jsou ochočená, jako třeba tato straka. Tu k nám přinesl pán, protože mu nalétávala do bytu. Potom jsou tu trvalé handicapy, kdy se zvíře ze zranění dostalo, ale ve volné přírodě by se už neuživilo,“ popisuje Ondřejka Bachlíková.
Ve vrchlabském útulku, který zřídil a spravuje Krkonošský národní park, tak najdete kromě straky sovu pálenou, kalouse ušatého nebo výry, kteří přišli o křídla, když se zranili o vysoké napětí. Nejstarší obyvatelkou je liška, nejhlučnějšími zas tři krkavci.
„Někteří lidé vybírají hnízda a krkavce si ochočí. Ale je chytrý a za chvíli se z jakéhokoliv zajetí dostane. Dva jsme odchytávali blízko hotelu, kde vyžadovali od turistů svačiny. Třetí, se spadlým křídlem, je handicapovaný,“ doplnila správkyně.
Starat se o krkavce v zajetí je někdy i nebezpečné. Jde o zvíře, které má obrovskou sílu v pařátech i v zobáku a dožívá se až padesáti let. „Pokud má žrádlo, je spojený a nikoho nenapadne. Avšak v momentě, kdy bude vyhladovělý, nevíte, co může udělat,“ říká Ondřejka Bachlíková.
Většinu zvířat se snaží pracovníci útulku vypustit zpět do přírody, ale to není vždy možné. Řada z nich se sem navíc dostane nejen kvůli zranění, ale i lidské lhostejnosti. Záchrana a péče o volně žijící zvíře přitom není jednoduchá. Lidé si také zvykli na takzvaný babybox pro ježky. V Krkonošském národním parku ocení, když sem spolu s nalezeným ježkem přidáte i nějaký příspěvek.
Zobrazit Útulek pro poraněná zvířata ve Vrchlabí na větší mapě
