Posed? Nedoceněný designérský počin, soudí mladí lidé z Plzně

Posed je typickou stavbou střední EvropyFoto: Martina Hanáčková

Míjíme je při procházkách v přírodě a myslivci z nich loví nebo pozorují zvěř. Posedy jsou prý druhou nejčastější stavbou v Čechách. Nahlížet se na ně však dá i z jiného úhlu. Své o tom vědí lidé z hnutí Posedlí, kteří se snaží tyto objekty zmapovat a zviditelnit.

Posedlí jsou mladí lidé z Plzně, kteří si přejí, aby si lidé v přírodě posedů více všímali a uvědomovali si jejich jedinečnost. Dva z nich – grafický designér Jaroslav Mašek a architekt Jakub Mareš – mě vedou do míst, kde mají tyto nedoceněné stavby zmapované. 

„Okolo tohoto pole se nachází osm posedů. O kousek dál narazíte na dalších osm,“ ukazují mi. 

Protest proti současnému designu 

Posedlí vznikli ani ne tak z lásky k přírodě jako spíš z protestu. Vadila jim podoba pražského Designbloku. Rozhodli se proto vytvořit něco opravdu originálního. Na mezinárodní přehlídce v Praze zkrátka instalovali posed. 

„Náš nápad vznikl právě na Designbloku. Viděli jsme tam vířivky a další věci, které podle nás do designu nepatří. To nás donutilo jednat,“ vzpomínají dnes. 

Nejčastější lesní stavby slouží hlavně k pozorování zvěře. Ještě před odstřelem odtud myslivci provádějí selekci. Podle Luďka Králíčka z Českomoravské myslivecké jednoty jsou převážně ze smrkového dřeva. Stavba posedů je pro myslivce tradiční činností v mysliveckých sdruženích, kde si odpracovávají brigádnické hodiny. 

„Posedy jsou typickou záležitostí střední Evropy. Nacházíme je v Německu, Rakousku, na Slovensku i v Polsku. V jiných zemích preferují odlišný způsob lovu, například společné naháňky, při nichž nejsou posedy potřeba,“ upozorňuje. 

Myslivci jsou nedocenění designéři 

Mladí lidé z Plzně si přejí, aby si lidé v přírodě posedů více všímali a uvědomovali si jejich jedinečnostFoto: Martina Hanáčková

S Jaroslavem Maškem a Jakubem Marešem přicházíme k jejich oblíbenému posedu. Je totiž na dosah od všech míst, které oba mají rádi. „Jde o letní typ posedu. Nemá totiž žádná okénka ani dvířka, hodně to v něm fouká,“ dozvídám se. „Existují však i zimní typy.“ 

Zatímco Posedlí oceňují posedy spíše z vizuálního a architektonického hlediska, myslivce zajímá hlavně jejich účel. 

„Dávám přednost tradičním materiálům, ale viděl jsem už různé kousky včetně například osobního vozu na uříznutém topolu. Podle mě však něco takového do přírody nepatří,“ domnívá se Luděk Králíček. 

„Myslivci jsou nedocenění designéři. Z toho, co mají doma, z toho, co jim manželky chtějí vyhodit, dokážou vytvořit posed a zároveň si ho i neskutečných způsobem zvelebit,“ upozorňují mě Jaroslav Mašek a Jakub Mareš. „Existují pojízdné posedy, železné, svařované i mnoho dalších.“ 

Za posedem na výlet 

Těm, kteří si na posedy vylezou stejně rádi jako mladí lidé ze skupiny Posedlí, myslivci nebrání. Neměli by je však poškozovat a zbytečně v jejich okolí hlučit. Pamatovat by se mělo i na to, že aby posed plnil svou funkci, neměl by být v jeho okolí cítit pach člověka. 

„Líbilo by se nám, kdyby se posed pro lidi stal zajímavým bodem krajiny. Místem, kam se posadí, budou pozorovat krajinu a nikdo je nebude rušit,“ přejí si oba mladí lidé.