POSTudiu: Mladí akademici z Filozofické fakulty UK

„Zmínka o tom, že studuju na katedře logiky, vyvolává u lidí otázku, co se na tom dá dál studovat. Většina zná maximálně nějaké základy ze střední školy a nemá vůbec představu, o co všechno v logice jde,“ říká na úvod své přednášky Petr Švarný. Právě logika patří mezi obory, které – ač zdaleka nejsou tak populární jako třeba psychologie – mají na pražské Filozofické fakultě mnohaletou tradici. Petr Švarný logiku studoval tady i na VŠE a v současnosti je doktorandem na Katedře logiky FF: „V rámci studií jsem začal pracovat jako informatik v jedné společnosti, kde jsem dělal dokumentaci a analytiku toho, jak má být postaven jejich informační systém,“ vysvětluje Petr, jaké je jedno z možných uplatnění této abstraktní vědy v praxi. „Práce, kterou jsem obhajoval na VŠE, je o využití tzv. doxastických nebo epistemických logik v bezpečnosti komunikace. Zkoumají se bezpečnostní protokoly – co všechno může z nějaké komunikace pochytit třetí agent.“

Informatika a obecně analytika je podle Petra Švarného primární oblastí, do níž míří absolventi tohoto oboru: „Protože během studia logiky si člověk zvykne sledovat vztahy, souvislosti a vyvozovat z nich. Teď je to třeba deskripční logika v rámci projektu tzv. sémantického webu. Ten se snaží rozšířit internet o nějaký obsah, který by byl srozumitelný i pro stroje. K tomu je nutný jasný systém. My lidé tomu přičítáme význam na základě svých zkušeností – a to serveru neřeknete...“

Petr Švarný|foto: Robert Candra

Podobně plynulý přechod od studia do akademické sféry zažil i další doktorand z Filozofické fakulty Jakub Stejskal, jehož oborem je estetika. „Už během studia jsem se dostal k překládání knihy jazyky umění. Nějak vyplynulo, že bychom se estetice věnovali i dál. V té době to vypadalo dost nahnutě s oborovým časopisem Estetika. V rámci jeho revitalizace jsem se stal redaktorem. To už bylo kolem státnic – a pak jsem šel na doktorát,“ vzpomíná Jakub.

Jaké uplatnění ale mají absolventi estetiky, pokud se nechtějí věnovat akademické dráze? „To je nepříjemná otázka, protože nejjednodušší odpověď je, že nemá uplatnění žádné. Neexistuje žádný úřad estetiky ve státní správě, neexistuje žádná přímá souvislost mezi vystudováním estetiky a nějakým konkrétním místem.“ Jakub ovšem dodává, že tohle vlastně ani prioritou není. „Estetika, podobně jako jiné teoretické obory na Filozofické fakultě, nemá podobu nabytí nějakých praktických vědomostí, které se pak dají okamžitě uplatnit. Spíš se tu snažíme studenty vést ke kritickému myšlení o světě okolo nich. Mohli bychom dlouze mluvit o tom, do jaké míry něco takového společnost potřebuje, nebo ne. Já jsem pochopitelně přesvědčený, že ano.“

V žádném případě ale nelze tvrdit, že by všichni absolventi Filozofické fakulty byli v reálu neuplatnitelní teoretici. Například doktorand z Katedry sociologie Jan Sládek je v tomto ohledu optimista: „Dobrá zpráva – i když pro někoho možná ne – je ta, že jsme v podstatě všude. Od lidí, co navrhují reklamu na jogurt, který jíte, a těch je v Praze hodně, přes lidi ve státní správě, kteří se angažují v tom jak vymyslet školství, aby spíš integrovalo než segregovalo, po neziskový sektor. Někdo z mých kolegů odešel i do byznysu, dělá sám na sebe jako konzultant. Ta pestrost je velká.“

Jan Sládek|foto: Robert Candra

Jan Sládek ale zdůrazňuje, že klíčová je vlastní aktivita studentů: „To je důležité: naše katedra, i protože je malá, se snaží vést studenty k tomu, že oni si budou muset to pracovní místo vytvořit. Občas se například studenti diví, že si sami musí vybrat téma diplomové práce. Že jim neřekneme – tak, Františku, ty mi tady budeš počítat tyhle tabulky. To nechceme, jsme přesvědčeni o tom, že takhle to v životě nefunguje. Jde nám o to, aby oni přišli s nějakým svým zájmem a řekli – já jsem František a zajímá mě tohle téma, pojďte s tím něco dělat. To je étos, který bych rád na katedře viděl i nadále.“

Poslechněte si rozhovor s děkanem Filozofické fakulty UK Michalem Stehlíkem.