Pražská zoo vrací orlosupa do Alp

Kromě vypuštění koně Převalského do přírody se může pražská zoologická zahrada pochlubit v těchto dnech ještě jedním úspěchem – vysazením mláděte orlosupa bradatého ve francouzských Alpách. Oběma úspěchům předcházely odchovy mláďat v zajetí a jejich citlivá příprava na přechod do přirozeného prostředí.

V minulém dílu seriálu jsme navštívili pavilón slonů a seznámili se s jeho současnými obyvateli.

Lidé téměř vyhubili orlosupa bradatého už na přelomu 18. a 19. století. Neprávem ho obviňovali z napadání domácích zvířat a dokonce věřili, že odnáší malé děti. Dnes se ve jménu záchrany ohroženého druhu vydávají zoologové do vysokohorských oblastí, které jsou přirozeným prostředím tohoto vzácného ptáka.

„Právě v těchto chvílích šplhá kurátor chovu dravých ptáků Antonín Vaidl s mládětem k předpřipravenému hnízdu na skalní římse,“ informuje o životní cestě mláděte orlosupa bradatého Romana Anděrová. A tak v zájmu ohroženého druhu – v tomto případě orlosupa bradatého – slézají zoologové skály, aby člověk vrátil přírodě alespoň zčásti to, co jí dluží.

Mládě orlosupa krátce po vylíhnutí

„Záleží na tom, kde je hnízdo umístěno. Ve Francii je to pouze ve výšce 1500 metrů, ale vloni jsme vypouštěli ve Švýcarsku a tam jsme šli s orlosupy čtyři pět hodin s bednami na zádech,“ vypráví Antonín Vaidl. A potvrzuje, že podobné výpravy rozhodně nejsou nic jednoduchého. „V podstatě je to takový velký turistický výšlap se zátěží,“ dodává.

Mláďata orlosupa bradatého se vysazují do přírody ve třech měsících svého života. Během této doby mají možnost naučit se od rodičů veškeré návyky, které budou potřebovat do dalšího života a hnízdění. „Takto staré mládě sice ještě nemá dorostlé letky, ale už je schopné samo přijímat potravu. Hnízdo opustí za dva až tři týdny,“ vysvětluje Antonín Vaidl.

Mláďata jsou přikrmována tak, aby neviděla lidi. Potravu jim do hnízda člověk buď hodí z nějakého úkrytu pod skalní římsou, nebo jim ji dopraví jakousi potrubní poštou – pomocí plastových trubek, které jsou zavedeny z vrcholu hory k hnízdu.

Tento týden vysazené mládě orlosupa bradatého vychoval pěstounský pár dravých ptáků. Větší podíl na jeho vypiplání však má sameček než samička. „Samec vždycky přijde k hotovému vejci a nemá k němu tedy přímou vazbu. Samice naopak vnímá celý proces snášení. A tak když dostane samec dobře připravený podkladek, přijme ho naprosto stejně jako svoje vejce,“ popisuje odborník na dravé ptáky.

Kurátor Antonín Vaidl popisuje, co při vypuštění do volné přírody absolvuje mládě orlosupa

Tento pěstounský pár orlosupů bradatých vydržel v monogamním soužití pod střechou pražské zoo 40 let a ještě dokázal vychovat devět mláďat – vlastních i cizích. Ať tak nebo tak, pražská zoo si může připsat další úspěšné vysazení mláděte orlosupa bradatého do přírody.

„Je to vrchol naší práce. Navrácení zvířete do přírody je pro nás tím nejcennějším darem,“ potvrzuje Antonín Vaidl. Kromě Zoo Praha se na návratu orlosupa bradatého do Alp podílejí také zoologové ze Švýcarska, Francie, Německa, Itálie a Rakouska. A tak není divu, že v těchto oblastech už zanedlouho draví ptáci chybět nebudou.

V příštím dílu se vrátíme k vypouštění koně Převalského do jeho domoviny. Významný kus práce na projektu nese známý odborník na tato zvířata Evžen Kůs.

autor: kvm
Spustit audio