Rakouské Braunau už se za Hitlera přestalo stydět
Se slavnými rodáky to města nemají vždy lehké. Rakouské Braunau by o tom mohlo vyprávět. V tomto městě se v roce 1889 narodil Adolf Hitler. Všichni obyvatelé to pochopitelně věděli, ale celé desítky let o tom nikdo nemluvil. Hitler byl tabu. Situace se začala měnit asi před 20 lety, kdy odvážný starosta praštil pěstí do stolu a vyklepal kostlivce ze skříní. Dnes je Braunau příkladem toho, co se v němčině jmenuje „výchova k demokracii“.
Z hlavního náměstí v Braunau stačí projít jednou městskou bránou pár desítek metrů a hned jste u Hitlerova rodného domu. Na pamětním kameni před domem stojí jen jednoduchý nápis: Za mír, svobodu, demokracii, už nikdy fašismus, milióny mrtvých připomínají.
Kámen sem nechal v roce 1989 umístit tehdejší starosta Braunau, jistý Gerhard Skiba. Tento muž prolomil mnohaleté tabu.
„Napsal jsem, že se Braunau musí vypořádat se svou minulostí. Můžeme ji zkoušet vytěsnit z hlavy, zapomenout, ale jednou se tomu stejně musíme postavit čelem. Někteří lidé na článek reagovali souhlasně, ale většina nechápala, proč otevírat staré rány,“ vzpomíná Erich Marschall, který vedl místní noviny.
Braunau bylo bezvýznamné město, kde Hitler strávil jen první tři roky života, neměl k němu zvláštní vztah a mnohem osudověji spojil svoje jméno třeba se 120 kilometrů vzdáleným Lincem. Přesto si svět zapamatoval Braunau jako Hitlerovo rodiště a místní obyvatelé dostali pověst kovaných nacistů. Podle Ericha Marschalla naprosto neprávem.
„Braunau sympatizovalo s nacismem mnohem méně než jiná města v regionu, tradičně tu ve volbách vyhrávali sociální demokraté,“ připomíná.
„Mentalita místních se změnila i díky generační výměně, to je logické. Dnes už každý o minulosti může mluvit otevřeně a my to tu tak děláme. Každý rok se tu konají konference o historii, udělujeme zvláštní cenu za demokratické zásluhy a kolem výročí Hitlerových narozenin se vždycky sejde celkem početná protifašistická demonstrace,“ vysvětluje ředitel gymnázia v Braanau Florian Kotanko, který je shodou okolností historik.
Za posledních 20 let v Braunau výrazně ubylo neonacistů, kteří si z Hitlerova rodného domu dělali bezmála poutní místo. Od Hitlera se letos razantně distancovali i místní politici. Když se v novinách objevily spekulace, že Hitler by ještě stále mohl mít čestné občanství Braunau, zastupitelstvo během pár dnů jednomyslně rozhodlo, že veškeré pocty Hitlerovi na věčné věky odebírá.
Historik Florian Kotanko postoj místních politiků vítá. Varuje však, že Hitler se nedá jen tak zamést pod koberec. „Člověk nemůže být nikdy úplně spokojený s tím, jak se věci mají. Měli bychom usilovat o zlepšení. I v Braunau se pořád diskutuje o tom, jestli vůbec potřebujeme Hitlerův rodný dům a jak by se s ním mělo naložit,“ upozorňuje.
Hitlerův rodný dům byl po válce nejdřív určený k demolici. Postupně se v něm vystřídala knihovna, bankovní pobočka, škola a v poslední době i chráněné dílny pro postižené. Do budoucna by v domě mohlo sídlit vzdělávací centrum, které by pečovalo o demokracii a lidská práva.
