Slovenská obec Žehra se možná rozdělí na romskou a neromskou část
Slovenská vesnice Žehra po letech opět plní novinové titulky. Kdysi proslula coby první obec na Slovensku, kde měli romského starostu. Dlouho to fungovalo, teď se však část obyvatel chce od romské osady odtrhnout. Romové podle nich ruinují obecní rozpočet. Z veřejných peněz prý starosta umazává dluhy romským neplatičům nájemného, místo aby investoval třeba do společné čistírny odpadních vod. Romů je přitom ve vesnici třikrát víc než ostatních obyvatel.
Obyvatel Žehry Miloš Pacovský pomalu projíždí romskou osadou a ukazuje, kde by podle něj mohla vzniknout nová, čistě romská vesnice. Před 20 lety tu stály zcela nové bytovky, kam obec nastěhovala Romy. Bytový experiment se nepovedl. Dnes je sídliště zanedbané a počet Romů dvojnásobný.
„Když se stal starostou Ivan Mižigár, schválilo se odpuštění nedoplatků na nájemném a snížení nájemného přesně o polovinu. I to nízké nájemné, které bylo, ještě snížili,“ vysvětluje Miloš Pacovský.
Vesnice Žehra má v současnosti tři části. Dvě s převahou neromského obyvatelstva, třetí je romské sídliště s osadou. Skupina starousedlíků v čele s Milošem Pacovským založila občanské sdružení, které chce oddělit romskou část obce od zbytku. Romský starosta prý zneužívá obecní peníze a odpouští dluhy neplatičům nájemného. V obecní kase pak nezbývají peníze na rozvoj vesnice.
Starosta Ivan Mižigár má právě na radnici finanční kontrolu. Přesto si ochotně udělá čas, aby vysvětlil, že jeho vesnice ve skutečnosti žádné problémy nemá. Nájemné prý platí všichni a obecní kasa na tom není tak špatně. „Když jsem nastoupil v roce 2009, kasa byla z poloviny prázdná, měli jsme dluhy. Dnes ne,“ tvrdí Ivan Mižigár.
Starosta je tedy logicky proti rozdělení obce na dvě části. Romská většina prý takzvané gadži nediskriminuje. „Nedělám rozdíly, jestli je člověk bílý, nebo cikán. Je mi to jedno. Řídím se zákonem, jak se patří,“ zdůrazňuje Ivan Mižigár.
Proti dělení Žehry se ozvaly i některé neziskové organizace a také vládní zplnomocněnec pro romskou menšinu. Oddělování romských osad podle nich ještě zhorší segregaci Romů. Žehranským příkladem se prý inspirují další obce a z oddělených osad vzniknou nekontrolovaná romská ghetta. Tyto diskuse už však neromští obyvatelé Žehry nechtějí prodlužovat.
„Je třeba si říct, že v každém vztahu musí být jasně vymezená pravidla. Když není důvěra mezi partnery, co se týká peněz nebo nějakých aktivit, neexistuje dobré soužití. Finance musí být na prvním místě, všechno padá a končí na penězích,“ domnívá se Miloš Pacovský.
Žehranské žehrání na nesnadné soužití s Romy je pochopitelné. Za humny stojí bezmála světoznámý Spišský hrad a i samotná Žehra je zapsaná na seznamu UNESCO. Turistika by obec mohla postavit na nohy, zatím nemá ani kanalizaci.
Ministerstvo vnitra už připravilo novelu, která rozdělení obce umožní. Neromští obyvatelé Žehry mají o svých budoucích plánech jasno, poslední slovo bude mít však slovenská vláda, která musí rozdělení vesnice schválit.
