Turistů na Šumavě ubývá. Může za to kůrovec?
Na Šumavu nejezdí jenom blokádníci, ale především turisté. Při sledování médií byste přitom mohli získat jiný dojem. Turistů však ubývá a třeba starosta Modravy, nad kterou se loni sváděla tuhá bitva, to dává za vinu právě aktivistům a jejich boji o divočinu. Podle starosty počet návštěvníků významně poklesl. A protože turisté přinášejí peníze, podnikatelé si stěžují.
Na Březníku je slunečno, přesto se tu momentálně nacházejí pouze tři turisté. Manželé Karafiátovi z Prahy byli ještě před týdnem v Toskánsku, teď si vyrazili na týden Šumavu.
„Podle mě sem nějací turisté jezdí, když vidím, jak se kupříkladu v Modravě stavějí hotely a ubytovací zařízení,“ soudí pan Karafiát.
Kůrovcem zasažený les v zásadě příliš netrápí jeho ani jeho ženu. „Připadá nám trochu divné, že to nechali přírodě napospas. Ale uvidíme, musí se počkat pár let,“ říká.
Jenže místní podnikatelé čekat nechtějí. Potřebují si vydělávat na živobytí teď a zatím jim tržby výrazně ubývají. Starosta Modravy Antonín Schubert nepochybuje, že je za tím kůrovec, který má v nejpřísněji chráněných zónách zelenou.
„Jestliže podnikatelé měli minulý rok kapacitu obsazenou už na léto a v letošním roce nemají obsazenou ani polovinu kapacity, tak je potřeba hledat nějaké důvody. Příjmy z turistického ruchu v prvním čtvrtletí z turistického ruchu stouply a na Šumavě klesly a klesají,“ uvažuje.
Nejde o kůrovce, ale o služby, soudí starosta Kvildy
Důvody hledá i znalec místních poměrů, jímž je předseda Spolku Karla Klostermana a bývalý hoteliér, který dnes vede malý penzión v Srní, Václav Sklenář. Úbytek turistů dává za vinu slabým službám a zdůrazňuje, že se také prudce zvýšil počet lůžek na celé Šumavě.
„Koláč se lehce zmenšuje, protože každý z podnikatelů se musí o lůžko rozdělit ještě s dalším podnikatelem, který na Šumavě přibude,“ upozorňuje.
Pár kilometrů od Modravy leží o něco větší Kvilda. Starosta Václav Vostradovský moc dobře ví, že množství nenahradí kvalitu, a proto výstavbě dalších penziónů brání. Kůrovec v lese mu také vadí, podle něj to však není hlavní důvod nezájmu turistů. Doporučuje podívat se do Bavorska.
„Turisticky jdou nahoru,“ říká. „Poskytují totiž služby, které tady chybí. Ale to je pořád písnička dokola.“
Mohlo by jít o celorepublikový trend
Písničku dokola zná i Helena Nováková, která léta vede Modrý penzión na Modravě. Kurážná světlovlasá žena nemá z blokádníků v lese žádnou radost a raději by tam viděla dřevorubce. Ovšem spojovat úbytek turistů s kůrovcem je podle ní nesmysl.
To by starosta nerad slyšel. Ten si myslí, že za to může kůrovec. „Tomu nevěřím,“ oponuje paní Nováková. „Někteří lidé ani nevědí, co kůrovec je. Ti sem jezdí za přírodou, nadýchat se čerstvého vzduchu a s kůrovcem nemají nic společného.“
Heleně Novákové dávají za pravdu statistiky. Například v Krkonoších, kde slovo kůrovec neznají, poklesl počet ubytovaných za pět let o dvacet procent. To souvisí s celorepublikovým trendem, kdy se pobyty turistů zkracují z jednoho týdne jen na několik dnů. A to platí i o Šumavě.
