V pražské Troji našla zvířata přirozený domov

Pražská zoologická zahrada minulý týden zahájila svou jubilejní 80. sezónu. Nikdy by však nevznikla nebýt osvícených lidí, kteří do projektu dali kromě píle a energie také své peníze a majetky.

V první části seriálu jsme se dozvěděli, jak hodnotí historii pražské zoo její současný ředitel Miroslav Bobek.

Pražská zoo se stala pro řadu z nás příjemným místem pro trávení volného času. Denně ji navštíví tisíce lidí. Ať se však přihlásí ten, kdo ví, že klíčovou zásluhu na jejím založení měli dva muži – profesor Jiří Janda a velkostatkář Alois Svoboda.

První zmínka o možnosti založit v Praze zoologickou zahradu se objevila v roce 1881. Hrabě Sweerts-Spork tehdy napsal do novin, že zoo by mohla vzniknout u příležitosti sňatku prince Rudolfa Habsburského a belgické princezny Štěpánky. To se ovšem nestalo a zoo byla otevřena až po 50 letech, tedy v roce 1931.

Do té doby se podle Romany Andělové řešilo hlavně její umístění. „Od samého začátku profesor Janda uvažoval o trojské kotlině jako o území, které je velice vhodné pro zoologickou zahradu. I když se objevily také některé plány vybudovat prozatímní zoo třeba na ostrově Štvanice,“ přibližuje pracovnice Zoo Praha.

Manželé Jandovi se lvíčaty

Kromě Štvanice a Troje se uvažovalo o dalších 12 místech – třeba o Košířích, Petříně nebo Klamovce. K rozhodnutí nakonec významně pomohl velkostatkář Alois Svoboda, který městu věnoval část svých pozemků v Troji.

„Byla to veliká pomoc, protože získat v té době pozemky pro účely zoo nebylo nic jednoduchého. Asi 27 hektarů pozemků propachtoval velkostatkář Svoboda městu na 99 let. Podmínkou bylo, že na území skutečně vznikne zoologická nebo botanická zahrada a že zde nedojde k jiné výstavbě,“ doplnila Romana Andělová, podle níž bylo už tehdy jasné, že Troja je pro zoo vhodná hlavně kvůli terénu, který představuje přirozené prostředí zvířat.

Družstvo – založené o čtyři roky později, tedy roku 1926 – nechalo vypracovat model budoucí zoo a zahrada se začala připravovat podle plánů architekta Fuchse. Na osmi hektarech bylo postaveno několik expozic, byl vybudován vodovod a pozemky byly oploceny.

K návštěvě pražské zoo zvala návštěvníky pojízdná reklama

Rok před otevřením zoo – ještě za čilého stavebního ruchu – získává zahrada od majitele cirkusu Rebernigg lvici Šárku, která se stala prvním významnějším zvířetem pražské zoo a také v ní jako první porodila mláďata.

Po otevření měla zoologická zahrada podle Evžena Kůse několik desítek zvířat a všechna dostala darem. „První seznam zvířat se dochoval pouze v rukopise profesora Jandy. Většina je však bohužel nečitelná,“ ukazuje pracovník oddělení dokumentace a odborné knihovny Zoo Praha přepis historického seznamu.

„Mezi prvními zvířaty byli kromě lvice Šárky také 3 vlci, 2 lišky, 1 kočka divoká, 2 jezevci, opice zastupovali résusové a makakové, dále tu byli 2 medvědi a ptáci – orel skalní, mořský, křiklavý…“ vypočítává Evžen Kůs.

V roce 1931 získala pražská zoo první koně Převalského (poslední divoký kůň z mongolských stepí) – hřebce Aliho a klisnu Minku

Do minulosti se podíváme i příští neděli. Projdeme se zoologickou zahradou v den jejího otevření, tedy 28. září 1931, a dozvíme se něco o osudech slona Babyho nebo lachtanů Hýty a Batula.

autor: kvm
Spustit audio