Záchrana koně Převalského začala už před 90 lety

Úspěšný návrat koně Převalského do mongolské stepi znamená pro pražskou zoo jeden z nejvýznamnějších milníků její existence. Dlouho a pečlivě chystaný projekt se povedl v roce, kdy Zoo Praha slaví 80. výročí svého vzniku a zároveň 90 let poté, co tyto divoké koně zachránil před vyhynutím profesor František Bílek.

Pražská zoo nevrací do přírody jen divoké koně, ale také dravé ptáky. Nedávno vysadila zpět do přírody další mládě orlosupa bradatého. Více jsme se dozvěděli v minulém dílu seriálu

Stejně jako stály u zrodu pražské zoologické zahrady osvícené osobnosti, jako byli profesor Jiří Janda nebo velkostatkář Alois Svoboda, také návrat koně Převalského do přírody provázely prozíravost a ušlechtilost mysli.

Vše začalo před 90 lety, kdy profesor Ústavu plemenné biologie a také lékař František Bílek koupil v Německu tři divoké koně. Ustájil je v Netlukách u Prahy a později přemístil do pražské zoo.

Podle Evžena Kůse, který vede mezinárodní plemennou knihu koně Převalského, je úspěšný návrat těchto zvířat do domoviny svých předků také jeho zásluhou. „Transport je mu svým způsobem poctou. Kdyby to viděl, měl by určitě radost, že jeho práce nebyla marná a že se i díky jeho iniciativě podařilo koně zachránit,“ říká.

Cesta do Khomiin Talu

Ještě do roku 2007 organizovaly zahraniční zoologické zahrady transporty koně Převalského do Mongolska každý rok. Posledních několik let se však neuskutečnil žádný, a tak na mezinárodní scénu přichází Zoo Praha. „V Mongolsku jsou tři populace. Jedna je velmi malá a tu jsme teď posílili o nové koně, kteří by měli umožnit, aby začala narůstat,“ vysvětluje mi ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Druhým přínosem transportu by pak podle něj mělo být, aby se znovu nastartovaly aktivity spojené s reintrodukcí koní do mongolských stepí. Současně by měl transport umožnit, aby se koně Převalského mohli začít opět rozmnožovat i v pražské zoo.

„To byl vlastně pro mě úplně prvotní motiv, když jsem viděl, jak jsou odděleni hřebci od klisen, a čeká se na to, až někdy někdo uskuteční transport,“ dodává ředitel zoo a Evžen Kůs potvrzuje, že jen dostatečně velká populace koně Převalského zachrání toto zvíře před dalším vyhynutím.

„Je třeba, aby se populace v Asii co nejvíc rozrostla a byla schopna odolávat případným klimatickým katastrofám, jako byla ta z roku 2010 v národním parku Gobi,“ upozorňuje Evžen Kůs. „Tehdy přišel jev, který Mongolové nazývají dzud. Místo obvyklých dvaceti třiceti centimetrů sněhu napadne metr a půl a koně mají problémy s pohybem. Pak když udeří silné mrazy, mohou zmrznout.“

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek by brzy rád do Mongolska vypravil další transport s koňmi Převalského

I proto chystá pražská zoologická zahrada na příští rok další transport. „Tentokrát bych rád umístil koně do národního parku Gobi B, kde je jich sice mnohem víc než v Khomiin Talu, ale nová krev je tam také potřeba,“ doplňuje Miroslav Bobek, podle kterého bude součástí projektu i zlepšení zázemí pro zaměstnance tamní rezervace. Plánuje se budování strážních domků nebo podpora nemocnice.

Transport koně Převalského přišel Zoo Praha na více než milión korun. Zhruba polovinu zaplatila soukromá firma, čtvrtinu ministerstvo životního prostředí a zbytek uhradily výtěžky z jednotlivých projektů pražské zoologické zahrady.

Příští díl seriálu bude o plazech. Řekneme si něco o varanovi komodském nebo gaviálech.


Zvětšit mapu: rezervace Khomiin Tal v okrajové zóně národního parku Khar Us, východně od města Khovd, Mongolsko

autor: kvm
Spustit audio