Mladí lékaři dávají Česku vale, kdo nás bude léčit?

Minimálně dvě stě lékařů ročně odchází z Česka za prací do zahraničí. Jsou nespokojení jak s platy, tak s pracovními podmínkami a s tím, co je čeká v českých nemocnicích hned po škole, než získají atestaci. Přitom teď u nás chybí asi šest stovek doktorů. Aspoň to tvrdí Česká lékařská komora. Někteří pacienti se bojí, že je za pár let nebude mít kdo léčit.

"Bojím se. Lékaři mají nízké platy a nejsou docenění a naše zdravotnictví je už v takovém stavu, že lékaři nejsou a sestry také ne," uvedla námi oslovená respondenta. Podobný názor vyslovil další oslovený muž a dodal: "Lékaři, kteří tady vystudovali, by měli této republice také něco vrátit."

Pacienti si většinou stěžují na delší čekání u doktora. Ale že unavený lékař může pracovat hůř než odpočatý, to už je tak nepálí, říká radiolog David Major, který od srpna vyměnil českou nemocnici za německou.

"Trochu mě mrzí, že musím z této země odejít pod tlakem finanční situace, ale hlavně kvůli situaci, která je ve vzdělávání a ve zdravotnictví vůbec. Je škoda, že stavovská organizace - Česká lékařská komora - nedělá vůbec nic, aby tuto situaci změnila. Zastání jsem v ní nenašel žádné kromě bezzubých proklamací a konstatování a vyjádření nesouhlasu. To je strašně málo na to, aby se něco změnilo. Vůbec nic to neřeší," vysvětlil.

Podstatně víc peněz - to je pro mě asi tak půlka motivace k odchodu. Zbytek jsou pracovní podmínky pro mladé lékaře a to, jak se k nám chová vedení nemocnic, říká radiolog, který dokončil lékařskou fakultu před dvěma lety.

"Jste v práci osm hodin denně v rámci hlavního pracovního poměru, potom to jsou služby, kterých může být šest až osm za měsíc, což je normální a je to součást profese. Když jste ve službě přes noc, ráno pokračujete normálním pracovním dnem. To znamená, že jste v práci 32 hodin v kuse. To se formálně řeší tak, že služby běží na dohodu o pracovní činnosti mimo hlavní pracovní poměr. 32. hodinu v práci už nikdo nemůže podat nějaký standardní výkon," popsal David Major.

Vedení nemocnic nás většinou zneužívá, tvrdí mladí lékaři. Pokud chtějí atestaci, musí prý podepisovat takové smlouvy, které je zavazují pracovat v nemocnici de facto deset let. "Těch deset let se v nemocnici může stát naprosto cokoliv. Stačí, aby se změnil primář oddělení. To jsem zažil na obou pracovištích a vždy to byla změna k horšímu. Ve chvíli, kdy má člověk podepsanou smlouvu, tak se ocitá v pasti. Ve chvíli, kdy smlouvu nedodrží, je nucen nemocnici platit náklady, které tímto vzděláním vznikly," přiblížil radiolog.

Řada lékařů se proto zařídí po svém. "Budu pracovat na radiodiagnostickém oddělení ve Wolfsburgu, kde si, předpokládám, doplním i další vzdělání. Udělám si německou atestaci, což by neměl být problém. Když jsem chtěl dělat radiologii, měl jsem to trochu komplikovanější, než kdybych chtěl dělat některý z velkých oborů, jako je třeba chirurgie nebo interna, kde je volných míst mnohem víc než v mém oboru, který je trochu specifický," doplnil David Major.

A čeští lékaři v tom nejsou sami. V zahraničí by chtěly pracovat také dvě třetiny polských mediků. I oni si myslí, že si tam v lepších podmínkách vydělají víc.

Chybí lékaři některých specializací

Odchod mladých českých lékařů do zahraničí představuje pro některé ředitele nemocnic problém. Jiní ovšem říkají, že jim to nevadí.

"Je to problém pro každou nemocnici. Je to jednak problém odchodu do zahraničí, jednak problém odchodu do velkých špitálů, což je u nás například v blízkosti Nemocnice Na Homolce nebo nemocnice v Motole. Za dobu mého působení jsme zaznamenali odchod dvou lékařů. Problém je, že vám neodcházejí absolventi, ale jsou to jedno nebo dvou atestovaní lékaři, kteří jsou nositeli bodů pro pojišťovnu a umí léčit pacienty," říká ředitelka Oblastní nemocnice v Kladně Kateřina Pancová.

Jiní šéfové nemocnic však s tím starosti nemají nebo to nechtějí přiznat. "Není to problém. Naopak mám případ lékařů, kteří se mi vracejí. Dneska je to tak, že lékaři vyjedou ven. Už to beru jako normální cirkulaci," tvrdí ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

Zásadní to prý není ani pro šéfa vinohradské nemocnice Marka Zemana: "Nelze hovořit o více než jednotkách lékařů, kteří by odešli do ciziny. Přehled v tomto smyslu nemám, protože nám nejsou povinni sdělovat, že jdou do ciziny, takže údaje by byly zkreslené. Avšak tu a tam se dozvím, že v určitých profesích odejdou."

Je to problém přiznává i ministerstvo zdravotnictví. Podle mluvčího Vladimíra Sršně chybí v českých nemocnicích hlavně lékaři některých specializací jako třeba anesteziologové, patologové nebo radiologové. "V rámci operačních programů pro lidské zdroje ministerstvo podpoří celoživotní vzdělávání lékařů i nelékařského personálu částkou 950 miliónů korun z Evropských strukturálních fondů a dalšími 500 milióny korun ze státního rozpočtu právě na specializační vzdělávání," dodal mluvčí.

Je také otázka, jestli je nahradí odborníci z východní Evropy a ze zemí třetího světa. Zatím to na to moc nevypadá. Třeba v pražském Motole pracuje jenom několik lékařů z rozvojových zemí - třeba z Etiopie.

Některé dohody předkládané nemocnicemi jsou velmi nemravné

Za několik let možná nebude mít v Česku kdo léčit. Tvrdí to Česká lékařská komora. Minimálně dvě stě doktorů ročně podle ní odchází za prací do zahraničí. Přitom jich teď v nemocnicích chybí asi šest stovek.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek považuje odchod mladých českých lékařů za problém. "Otevřené hranice usnadnily hledání práce v zahraničí a naše lékařské fakulty mají dobrou pověst. Zejména o absolventy Karlovy univerzity je velký zájem. Určitě je pro společnost špatné, když investovala do vzdělání mladého lékaře, aby neléčil pacienty v Kolíně, ale léčil pacienty v Kolíně na Rýnem," uvedl Milan Kubek.

Česká lékařská komora se přitom podle něho snaží mladé lékaře zvýhodňovat, protože první rok nemusejí platit žádné členské příspěvky. Další rok pak platí příspěvky nižší. "Jsem rád, že se našla skupina lékařů kolem doktora Kocourka, kteří jsou ochotni vzít osud do vlastních rukou, starat se o sebe a své kolegy sami. Česká lékařská komora jim je otevřená a chceme jim dát prostor. Názory mladých lékařů se objevují a budou objevovat v časopise České lékařské komory," řekl prezident komory.

Věci ani nepřispívá to, že ministerstvo zdravotnictví zpoplatnilo atestační zkoušky. Proto komora vyzvala ministryni zdravotnictví, aby systém postgraduálního vzdělávání, atestací a kurzů převedla pod Českou lékařskou komoru. "Když stát přestal podporovat institut vzdělávání ve zdravotnictví, tak došlo k výraznému zdražení kurzů. Jeden den povinného vzdělávacího kurzu stojí tisíc korun. K tomu se musejí připočítat náklady na ubytování. Pro mladé lékaře to není jednoduché. Trend, že si atestaci snáze složí v Německu, tu je," doplnil Milan Kubek.

Za velmi nemravné označil také řadu stabilizačních dohod, kterými se mladí lékaři zavazují, že budou v nemocnici pracovat třeba deset let. "Radíme lékařům, aby klidně takovou nemravnou dohodu podepsali, protože její plnění, pokud by chtěli odejít, je obtížně vymahatelné. Velice rádi se obrátíme třeba na Evropský soud. V současnosti třeba ministerstvo zdravotnictví podporu, takzvaná rezidenční místa, podmínilo tím, že lékař podepíše závazek vůči státu, že bude minimálně pět let po získání specializace pracovat v České republice. A to ještě v oboru, ve kterém mu nikdo není schopen zajistit pracovní uplatnění v místě jeho bydliště," dodal Milan Kubek.

Místo aby při letošních povodních zachraňoval svou ohroženou rodinu, musel pomáhat jiným lidem v postižených oblastech. Nalaďte si ve středu 20. srpna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.