Antikoncepce může vést až k neplodnosti. A proti rakovině rozhodně nechrání, varuje Helena Máslová

25. květen 2015

Antikoncepční pilulka slaví 55. narozeniny. Na jednu stranu výrazně přispěla k osvobození žen, na stranu druhou s sebou nese obrovská rizika – mimo jiné i možnou neplodnost po vysazení. V rozhovoru se Zuzanou Burešovou to říká psychogynekoložka a psychosomatoložka Helena Máslová.

V květnu roku 1960, tedy přesně před 55 lety, byla na americký trh uvedena první antikoncepční pilulka. Ta změnila život ženám i mužům po celém světě. „Trvalo ovšem dalších 40 let, než se preparát masově rozšířil,“ poukazuje Helena Máslová. „Důvodem byly nežádoucí účinky, především tloustnutí.“

O hormonální antikoncepci se často říká, že ženy osvobodila. „Je pravda, že největší brzdou emancipace před tím byl porod a kojení, díky antikoncepci ženy získaly kontrolu nad reprodukcí a dostaly možnost vstoupit i do zaměstnání, která pro ně dřív byla naprostým tabu. Například ještě na konci 80. let byla chirurgie čistě maskulinní oblast, to se díky antikoncepci změnilo,“ vzpomíná.

Antikoncepce ovšem „ulevila“ i mužům. Zodpovědnost za případné otěhotnění totiž přenesla z velké míry na ženy. „Ve chvíli, kdy marketing farmaceutického průmyslu přesvědčil většinu mladých žen k užívání antikoncepce, naprosto to změnilo společnost. V současnosti v Česku užívá antikoncepci víc než polovina žen v produktivním věku – stali jsme se společností neplodných žen!“ zdůrazňuje.

Menstruace a antikoncepce? Mýtus!

Co dělat ve chvíli, kdy za vámi přijde 17letá dcera s tím, že by chtěla začít brát hormonální antikoncepci? Nejlepší je podle Heleny Máslové s dcerou mluvit a vysvětlit jí, že i vztah, který zůstane platonickým, má svou hodnotu.

MUDr. Helena Máslová

„Je-li ale jasné, že dcera je velmi zamilovaná a vztah platonickou rovinu překročí, pak je možné sáhnout k hormonální antikoncepci. Ale pozor! Pouze v případě dívky, která je už zcela vyvinutá a fyzicky dospělá. U nevyvinuté, hubené dívky by se mohlo stát, že v případě pozdějšího vysazení prášků už menstruační cyklus znovu nenaběhne,“ varuje gynekoložka.

Antikoncepce je podle ní vždy nepřirozený zásah do těla ženy. „Největší omyl, v němž uživatelky antikoncepce žijí, je, že menstruují. To v žádném případě není pravda. Žena, která užívá prášky, nemá žádný menstruační cyklus, vlastní reprodukční cyklus je uspaný – a můžeme se jen modlit, aby se po vysazení prášků znovu probudil.“

Čtěte také

Antikoncepce není zbraň proti rakovině

O antikoncepci se často říká, že její užívání má i řadu zdravotních výhod – například že snižuje riziko vzniku rakoviny. „To je nesmysl!“ neskrývá Helena Máslová. „Bylo to zpochybněno na vědecké úrovni, hormonální antikoncepce není protektivní u žádného druhu rakoviny.“

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.

autoři: als , zbu
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.