Chcete provázet na hradě? Potřebujete silný hlas a také znát souvislosti, radí Martin Karlík

1. srpen 2016

Jestli jste někdy snili o tom, že se stanete hradním pánem nebo dámou alespoň jako průvodce na některé z historických památek, reportér Martin Karlík vám může prozradit, co taková práce obnáší. Provází totiž na hradě Kašperku.

„Dobrý den, vítejte na městském hradě Kašperku - náš hrad je totiž hradem městským, nikoliv státním. Neříkám to proto, že by to bylo nějak důležité, ale z toho důvodu, že na státních hradech vždycky zdůrazňují, že jsou hradem státním. Jinak městským hradem už jsme celkem 400 let, od roku 1616.“ Přesně takto zahajuje Martin Karlík své prohlídky.

K průvodcovství mu pomohly sociální sítě. Jeho kolegyně sdílela vtipný inzerát Kašperku, který byl psán jako seznamka. „Ještě tam byla podmínka: měl bych vědět, kdo to byl třeba Karel IV. Tak jsem odepsal: ‚Dobrý den, nejsem sice student, ale na Wikipedii jsem si přečetl, kdo to byl ten Karel IV., takže už to tuším a chtěl bych u vás dělat průvodce.‘ No a přišla odpověď, že když umím s tou Wikipedií a Googlem, takže asi budu dostatečně příčetný pro to, abych mohl na hradě Kašperku provázet,“ vzpomíná Karlík se smíchem.

Pak už se jen naučil text, přijel na přezkoušení a vrhnul se na provázení. Na jiné hrady ale mohou být přijímací pohovory náročnější. I přes základní text je ale dost velký prostor pro improvizaci při prohlídkách. Také je třeba umět mluvit pořádně nahlas, aby se výklad dobře nesl všemi prostory, a znát souvislosti.

Na české hrady nechodí jen Češi, ale i cizinci. A ti občas průvodcům dávají dýško. Stalo se to i Martinu Karlíkovi, který z toho byl zpočátku hodně překvapený. Cizinci se také nebojí zeptat, když něco nevědí. Když se návštěvníci ptají moc, může to zdržovat prohlídku, ale když je výprava tichá a nikdo se na nic neptá, je to podle něho horší.

autoři: mve , jpr
Spustit audio