Divočáků přibývá, varují zemědělci. „Antikoncepce nefunguje!“ říká myslivec
Až využijete pěkného počasí a vyrazíte na procházku do lesa, pozorně se rozhlížejte kolem sebe. Existuje dost šance, že narazíte na divoké prase. Divoká prasata se v Česku přemnožila, zemědělci sčítají škody a myslivci nyní přemýšlejí, co s tím.
„Termínu přemnožení se vyhýbám, není přesný,“ upozorňuje na úvod Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty, zároveň však dodává: „Divočáků je hodně a způsobují nám problémy. Využívají přírodní prostředí, které jsme jim připravili my lidé – pěstujeme kukuřici, pěstujeme řepku… Zkrátka jsme připravili ty nejlepší podmínky pro to, aby se divoká prasata rozmnožovala.“
Zemědělci žádají myslivce o pomoc
Divočáci neškodí jen na plodinách, jako jsou řepka a kukuřice, ale i na travinách, které rozrývají. Kromě toho škodí i lesníkům – zasadíte-li sazenici dubu, dokážou divočáci vyrýpat celý řádek čerstvých sazenic. Kromě toho poškozují lesní cesty i prameniště.
Jsou to právě kukuřičná a řepková pole, v nichž se divočáci rádi skrývají. „Pomohlo by, kdyby se tato pole osívala v určité vzdálenosti od lesa, aby existovalo přehledné místo, kde bychom divočáky mohli lovit. Užitečné by bylo i to, kdyby byla řepková a kukuřičná pole rozčleněna pásmy ječmene, ten je nízký a přehledný,“ uvažuje Luděk Králíček.
Míček je podle něj nyní na straně zemědělců. Ti už v současnosti disponují metodami, jak pěstovat nižší řepku nebo třeba takovou kukuřici, která divokým prasatům tolik nechutná. „Pomůžou-li zemědělci nám, pomůžeme i my jim,“ usmívá se myslivec.
Zemědělci po myslivcích v současnosti vyžadují, aby divočáků lovili tolik, kolik je v rámci zákona možné. „Celoročně můžeme lovit sele a lončáka mladší 24 měsíců. U lovu bachyní a kňourů existují určitá omezení, ty lovíme od poloviny léta do konce ledna,“ upozorňuje Luděk Králíček.
Antikoncepce? To nejhorší, co může být
Jednou z možností, jak bojovat proti přemnožování divočáků, je antikoncepce. Tu Luděk Králíček označuje za bez přehánění jednu z nejhorších možností, které existují. „V Indii ji zkoušeli na posvátných kravách, aby neměly telátka a nezhoršovaly situaci v dopravě a podobně. Skončilo to téměř vyhynutím mrchožravých ptáků v této oblasti!“
Antikoncepce by tak ani v našich podmínkách nepůsobila pouze na populaci divočáků, ale na celý potravní řetězec.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.