I krokodýla můžete vycvičit, ale s velkou dávkou respektu, vysvětluje odborník
Na planetě jsou s námi přes 200 miliónů let a většinu své existence prožili po boku dinosaurů. Ale vyfotografovat – tedy s trochou štěstí – je můžete i dnes. Podobně, jak to umí Libor Kopečný, který se krokodýlům věnuje přes 30 let. Ano, uhádli jste správně, právě o nich je ve Večerním Hostu Radiožurnálu řeč.
Ve volné přírodě má napozorováno a zachyceno na 13 druhů krokodýlů. „Leckdy se jedná hlavně o čekání, trpělivost a štěstí, kdy se vám podaří něco zahlédnout a vyfotit, navíc v nějaké zvláštní situaci,“ přibližuje specifika fotografování krokodýlů.
Jak složité je krokodýly chovat? „Nádrže musí splňovat paramenty, musí být vytápěné, nelze je chovat někde v bazénku nebo jezírku na české nebo moravské zahradě,“ nastiňuje. A stejně tak není jednoduché krokodýla vycvičit. „Na principu pozitivní motivace ho můžete zkusit vést s vidinou chutného sousta. Po nějaké době se dá docílit určité formy výcviku,“ podotýká.
Ke krokodýlům je ale potřeba přistupovat s velkou dávkou respektu. „I nakrmený krokodýl může zareagovat tak, jak si nepřestavujete. Není to kontaktní zvíře a nedoporučoval bych, aby někomu suploval psa,“ vysvětluje.
Čím se krmí krokodýli? Proč narůstá útoků na člověka? A lze vůbec chovat tato zvířata v zajetí? Ve Večerním Hostu Radiožurnálu odpovídal Libor Kopečný, člen Mezinárodního svazu ochrany přírody.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
