Jak poznáme, že jsme našli toho pravého politika? zamýšlí se se Dominik Duka

Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, v předvolebním čase zaznívají úderná prohlášení, vábivá hesla a sliby. K volebnímu boji patří pochopitelně i negativní vyjádření o tom, co vše je v sázce, co vše je ohroženo. Není divu, že často uslyšíme i slova o ohrožení demokracie a svobody, zvítězí-li ta či ona strana.

Čtěte také

Rád bych obrátil vaši pozornost k úvaze, kdo nebo co ohrožuje naši svobodu, ve které už dvě desetiletí žijeme. Domnívám se, že naši svobodu neohrožuje ani tak politika jako spíše ekonomika.

Nemá cenu si namlouvat, že z politiky vymizely ideály, že politiku už málokdo chápe jako službu společnosti a druhým lidem. Bojím se, že je to tím, že politici a strany jsou často jen převodními pákami ekonomických zájmů různých skupin, které prostřednictvím politiků hlídají svůj ekonomický profit.

Touto infekcí se můžou nakazit všechny strany zleva doprava v politickém spektru. V uvažování o tom, jak se zachovat v nadcházejících volbách, bych dal přednost těm, kdo prosazují a žijí pozitivními ideály. To jsou ti, kdo brání nesvobodě tlakem ekonomických nástrojů.

Čtěte také

Našel jsem na Facebooku od neznámého autora řadu výroků k dnešku. Myslím, že některé rozhodně stojí za přemýšlení a třeba pomohou v našem směřování k podstatným věcem. Dovolím si tedy pár nápadů ocitovat.

Máme velké domy, ale malé rodiny. Vykonali jsme sice let až na Měsíc, ale vlastní sousedy neznáme. Máme mnoho vědomostí, ale málo skutečné moudrosti. Prožíváme řadu milostných románků, ale žádnou skutečnou lásku. Žijeme uprostřed množství lidí, ale je kolem nás málo lidskosti. Nosíme drahé hodinky, ale stejně nemáme na nic čas.

Jestli objevíme politika, který chce podporovat rodiny, sbližovat lidi, myslet na odstrčené a potřebné lidi na okraji společnosti, bude klást důraz spíš na člověka než na lidstvo, pak jsme našli toho pravého.