Ráno dlouhán, večer mrňous. Lidská výška se v průběhu dne mění
Lidská výška je předmětem chlouby i studu. Říká se, že lidé s nízkým růstem mají ve zvyku přidávat si několik centimetrů navíc a lidé vysocí naopak udávat o pár centimetrů méně.
Ke zmírnění komplexů možná stačí jen málo – vědět, kdy se nejlépe změřit. Lidská výška se totiž během dne mění, a to v průměru o 1 až 2 centimetry.
V současnosti dosahují lidé konečné výšky kolem 18 let věku. Průměrná výška žen v ČR (měřeny byly 18leté dívky) je 168 cm, mužů 180 cm. Patříme tak mezi nejvyšší národy na světě. Na konci 19. století měřila průměrná žena 158 cm a muži 168 cm.
Vysvětlení nalezneme ve stavbě lidské páteře, která představuje asi 35 % celkové délky člověka. Přesněji jde o meziobratlové ploténky, měkké útvary s vysokým obsahem vody, které fungují jako „tlumiče“ mezi obratli a zajišťují pružnost páteře.
Ploténky jsou během dne vystaveny námaze, následkem zatížení se z nich vypudí tekutina a zmenší se, čímž se sníží i výška člověka. Při odpočinku se naopak tekutina do plotének navrátí a člověk mírně „povyroste“.
