Oceán je nepředvídatelný. Proč dělá moře vlny?

27. srpen 2014
Encyklopedie Radiožurnálu

Mořské vlnění vzniká především vlivem větru a mořských proudů (eolické vlny). U každé vlny můžeme rozlišit hřbet a vpadlinu.

Výška vln je nejčastějším měřítkem jejich velikosti. Závisí především na síle větru, době trvání a stabilitě směru jeho jednotlivých závanů, na celkové velikosti hladiny, na kterou působí (délka rozběhu) a hloubce vody.

Vlny se navíc mohou navzájem sčítat nebo naopak zanikat rušením. Mají značnou setrvačnost, takže moře zůstává zvlněné i po ustání větru, a mohou se šířit až do vzdáleností tisíců kilometrů. Vlny mohou být vyvolané také sesuvy půdy, sopečnou činností, zemětřesením (tak vzniká známá vlna tsunami) nebo pádem kusu ledovce do vody.

Rozšířená pověra o tom, že je každá sedmá vlna velká, vznikla možná vlivem románu spisovatele Henriho Charrière Motýlek, kde odsouzenec prchá z ostrova na kokosovém voru a čeká na sedmou, největší vlnu, aby ho odnesla z dosahu nebezpečných skal. Každopádně oceán je mnohem méně předvídatelný.

oceán - vlny
autor: ČRo
Spustit audio