Na konci lana tenisák, aby se nezabořili do bahna. Freediveři trénují na šampionát na Slapech
Dva desetimetrové paneláky nad sebou, neboli šedesát metrů na výšku. To je také hloubka ve Vltavě u hráze Slapské přehrady, kde trénují nádechoví potápěči. Bez přístrojů padají na dno, a kdyby neměli na laně jako značku tenisový míček, zaboří se hlavou přímo do bahna. Trénují před odjezdem na evropský šampionát do Turecka.
„Tady je značka pětapadesát metrů,“ ukazuje Michal Švadlenka a dělá na laně uzel. S Janou Balounovou se musejí domluvit, kdo se potopí první.
„Vždycky se podívám, kde se Michal zanořil, abych věděla, jak dlouho se potápí, a držím ruku na laně,“ dodává Jana.
Michal se právě vynořil – pod vodou není nic vidět, je tam úplná tma, zatímco u moře je to celé modré. Trénink hloubek se ale jinde nahnat nedá, tělo si musí zvykat na větší tlak. „Nedá se přijet k moři a potápět se do velké hloubky bez přípravy,“ dodává Michal.
Nakonec se Michal Švadlenka ponořil do hloubky 55 metrů, což je maximum, ovšem u moře to chce dotáhnout na evropském šampionátu podstatně hlouběji.
