Před 20 lety padly první výstřely v revolučním Rumunsku

17. prosinec 2009
Zblízka

Na podzim roku 1989 padal ve střední Evropě jeden komunistický režim za druhým. Jen v Rumunsku se stále držel u moci Nicolae Ceausescu. Jak víme, padl i on. Ale Rumuni za to zaplatili vysokou cenu. Nejkrvavější revoluci 89. roku spustily výstřely, které padly na den přesně před dvaceti lety v západorumunském Temešváru.

"Nepsal jsem dějiny, já je vytvářel," uvádí Traian Orban. Před rokem 1989 pracoval jako veterinář v rumunské obdobě československého JZD 50 kilometrů od Temešváru. V zahraničním rozhlase se doslechl o zatím nenásilných protestech v Temešváru. Hned druhý den nato, 17. prosince, tam vyrazil.

Společně přicházíme na Náměstí svobody. Pan Orban se opírá o hůl. Jak se později dozvídám, jeho zdravotní hůl mu neustále připomíná revoluci. "Na tomhle náměstí mě postřelili do nohy. Zasáhly mě dvě kulky. Roztříštily mi stehenní kost," vypráví.

Traian Orban vzpomíná na den, který málem nepřežil. Na Náměstí svobody se před dvaceti lety ozvala první střelba. Tady padly první oběti rumunské revoluce. Píše se 17. prosinec 1989. "Chtěli nás rozehnat a poslat domů, jenže lidé nechtěli jít domů. Zůstali tady a chtěli svobodu. Bylo to úžasné," říká pamětník.

"Na tomhle náměstí měla sídlo temešvárská posádka 18. motorizované divize. Rozkaz střílet jim dal Ceausesku. On byl vrchním velitelem ozbrojených sil," doplňuje Traian Orban.

Na morovém sloupu uprostřed náměstí jsou do dneška vidět kulky po revoluci z roku 89. Jen tak letmo jich napočítám něco přes dvacet, a to jenom tohle malé místo. Pan Orban ukazuje na vstupní bránu kasáren. Odtud vyšli tři vojáci se samopaly a z patnácti metrů začali střílet do lidí.

Stojíme na místě, kde jsou na fasádě domu namalované tři černé kříže. Každý kříž představuje jednoho zastřeleného v prosincové revoluci 1989. Jak mi říká pan Orban, na Náměstí svobody zemřelo ten den celkem šest lidí. Konečný počet to ovšem nebyl. Když spolu procházíme centrem Temešváru, každou chvíli se zastavujeme a pan Orban mi ukazuje pamětní desky se jmény padlých.

Revoluční duch, který se probudil v Temešváru, zachvátil během několika dnů celé Rumunsko. Ceausescu padl krátce po Vánocích a Rumunsko slavilo. A také sčítalo mrtvé. Více než 1100 lidí zemřelo v nejkrvavější revoluci roku 1989.

"Jsem jako znovuzrozený. Je mi devatenáct let, všechno v mém životě se změnilo. V prosinci 89 začal můj druhý život," dodává Traian Orban. Je to pětašedesátník a v Temešváru vede Památník revoluce. Jak mi řekl, jediné, co se nesmí, je zapomínat.

autor: Pavel Polák
Spustit audio