Na schůzku do Institutu SLF na okraji Davosu přicházím s půlhodinovým zpožděním. Na železniční trať spadla lavina. Naštěstí objížďka švýcarskými železnicemi není tak časově náročné, jako by tomu bylo u nás. "Situace je dnes velmi napjatá. Hlavně na jihu napadla spousta sněhu, během jednoho a půl dne 120 centimetrů. To je hodně. Proto je lavinové nebezpečí vysoké," říká mi mladý švýcarský vědec Benjamin Zweifel.

"Od rána máme hodně práce. Analyzujeme situaci, sledujeme data z našich meteorologických stanic, abychom do pěti hodin, kdy vydáváme nový bulletin, vše aktualizovali," doplnil.

Na velkoplošné obrazovce pozoruji, jak utržená sněhová masa nabírá cestou dolů po svahu na rychlosti i objemu. "Nejmenší laviny mají šířku dva až tři metry. Ty největší? Třeba před deseti lety došlo ke katastrofě, kdy byla lavina široká tři kilometry a dlouhá pět kilometrů. Obrovská sněhová masa tehdy zavalila celé údolí," vzpomíná vědec.

Několik lavin spadlo i během posledních 24 hodin. "Dnes dopoledne se záchranáři pokusili některé laviny odstřelit. Ale ne všude se to povedlo," přiblížil. Situace je v den mé návštěvy velmi kritická. Benjamin Zweifel se musí vrátit na pracoviště a místo něj se mne ujímá sympatická Julia Wessels z oddělení komunikace.

"Toto je varovná mapa pro celé Švýcarsko. V aktuálním stavu se člověk může orientovat podle pětidílné stupnice. Od zelené, což znamená jen malé lokální nebezpečí, až po červenou, signalizující akutní stav," vysvětluje mi.

Díváme se, jak je tomu dnes. "V našem regionu je skutečně kritická situace. Tady vidíte, že některé silnice, horské pasy jsou zavřené. Je tu vše detailně popsáno. A všechny informace má veřejnost k dispozici. Je to důležité například pro freeridery," ukazuje na mapě Julia Wessels.

V Davosu se sbíhají data z celého Švýcarska i okolních oblastí. "Všechny informace přicházejí sem a pak na meteostanice v jednotlivých kantonech. Jak vidíte, od včerejšího oběda nasněžilo tady v Davosu 30 centimetrů, jsou minus čtyři stupně, nahoře přes metr sněhu," popisuje Julia Wessels.

S Institutem spolupracují desítky takzvaných srdcařů, lidí, kteří se o počasí zajímají. "Horalé, rolníci, lidé u lanovek nám posílají svá měření, ale to samozřejmě nestačí. Ve větších výškách už musíme mít automatické horské stanice vybavené řadou senzorů, měřičů vzduchu, výškoměrů sněhu a podobně," upřesňuje.

Díky podrobným informacím se tu stanovuje kvalitní předpověď. K vyhodnocení, zda je sněhová pokrývka stabilní nebo nestabilní, pomáhají letité zkušenosti. Institut funguje od roku 1936.

Právě vstupujeme do laboratoře, kde je minus 20 stupňů Celsia. "Jsou tu tomografy, rentgenové přístroje, kde je každá vločka podrobena detailnímu mikroskopickému zkoumání. Tady máme plastové modely různých sněhových druhů," říká Julia Wessels a ukazuje mi, jak vypadá sníh, který leží už dlouho na zemi. A naopak, jak vypadá model čerstvého sněhového krystalu.

"Tady v Alpách mívá sněhová pokrývka velmi rozdílnou teplotu. U země má třeba kolem nuly a horní vrstva třeba až mínus 30. Když je sníh narušený, struktury a spoje jsou polámané, snadněji se dává do pohybu," popisuje.

Pouhých 25 centimetrů nového prašanu může mít katastrofální následky. Ve Švýcarsku zahyne ročně v lavinách v průměru kolem 25 lidí, v celých Alpách je to tak kolem stovky. Vědci v Davosu se snaží, aby toto číslo bylo stále nižší. Benjamin Zweifel, který se k nám opět připojuje, mi ukazuje speciální zimní výbavu, která by měla člověka v závalu ochránit.

"Je to oblečení pro případ nouze. Máte tu přístroj na dýchání, lopatku, signalizační zařízení. Je to relativně drahé, ale v oblastech, kde hrozí laviny, je dobré si to pořídit," vysvětluje vědec. Nejdůležitější je však zachovat si vždy zdravý rozum a varování před hrozícím nebezpečím respektovat.