Hlučínsko si připomíná trochu hořké výročí
Dnes uplyne 90 let od rozšíření tehdejšího Československa o oblast Hlučínska, součást opavského okresu, která byla připojena k samostatné republice jako poslední. Svou roli tu sehrála i armáda. Před chvílí začala v Hlučíně dlouho očekávaná konference historiků právě na toto téma.
Do značné míry jde o temnou kapitolu naší historie, protože Hlučínsko bylo například během války součástí Německé říše. Historie Hlučínska byla tabu, ve školách se o ní neučilo, dokonce nesmělo učit. Neučilo se ani o historických připomínkách, které si mnozí obyvatelé pamatovali z mládí.
V roce 1472 se Hlučínsko stává po prohrané válce součástí Pruska. Dnes je tomu 90 let, co československá armáda zabrala Hlučínsko v roce 1920. O 18 let později už byla oblast součástí Německé říše a až po válce byla navrácena Československu.
Postoje občanů k přičlenění k Československu byly takové, jaké byly," říká Pavel Kotlář, starosta Hatě, obce, která je na Hlučínsku výjimečná. "Hať je raritou. Hať a Píšť totiž byly vojensky obsazeny a přičleněny k Československé republice až roku 1923. Můžeme být jen rádi, že dneska můžeme otevřeně mluvit o minulosti."
Historické souvislosti může jen těžko pochopit člověk, který na 300 kilometrech čtverečních nežije. Československo-německo-pruské přetahování, trhání vazeb na obou stranách dnešní hranice, povinnosti vůči wehrmachtu a tak dále.
Hlučínsko se dlouhá desetiletí zbavovalo nálepky problémové oblasti. Na druhou stranu však zůstaly díky žonglování s hranicemi skutečné historické perličky. V podstatě se vůbec neví o existenci obce ležící na moravském území, která jako jediná není v Česku. Jedná se o Ketř.
"Ano, je to pravda. Už od roku 1742, tedy od Berlínského míru. Území bylo poměrně vzdáleno od přirozené hranice na řece Opavě, a proto bylo odděleno od mateřského moravského území a ocitlo se v cizím státním útvaru," vysvětluje historik Tomáš Grim.
Těžko říct, jaké výročí si vlastně připomínáme. Někteří obyvatelé Hlučínska poznamenávají, že uplynulo 90 let od připojení k Československu. Jiní ale, že je před 90 lety obsadila československá armáda. Právě proto je dobře, že se o historii nebojí mluvit.
Velké šrámy poznamenaly toto malé území až příliš. "Ať bůh přeje, aby nedošlo k dalším nepřístojnostem, které by se negativně podepsaly na místním obyvatelstvu," doufá za organizátory akce Metoděj Chrástecký.
Zájem o dnešní setkání milovníků historie je v Hlučíně rozhodně velký.
