Po stopách Viktora Janukovyče, ukrajinského Járy Cimrmana

Viktor JanukovyčFoto:  Strana regionů

Ukrajina bude mít nového prezidenta. S největší pravděpodobností jím bude Viktor Janukovyč. Vyrostl v Jenakijevu, městě na východě Ukrajiny, které trpí obrovským znečištěním z místních hutí a drží například smutné prvenství v počtu rakovinových onemocnění. Právě tady žil Janukovyč 33 let. Místní jsou na svého rodáka hrdí a jejich obdiv dokonce hraničí až s kultem osobnosti - ne nepodobným tomu, jaký provází Járu Cimrmana.

"Byli jsme ještě děti. Pořád jsme se něčemu smáli - a on? On byl vážný a choval se seriózně," vzpomíná na Viktora Janukovyče jeho bývalá spolužačka Lydia. 

"Už tehdy seděl v lavici, hlavu opřenou o ruku, a snil. Každý učitel mu říkal: Janukovyči, na co pořád myslíš? A já tvrdím, že už tehdy zvažoval, jak změnit život svůj i nás všech," dodává spolužačka a ukazuje mi staré, černobílé fotky. Hledáme na nich nového ukrajinského prezidenta. 

"Tehdy se od ostatních nijak výrazně neodlišoval, byl to obyčejný kluk," říká mi další Janukovyčův spolužák Anatolij. "I když si vzpomínám, že už tehdy byl ve škole neformálním lídrem. Ostatní si k němu chodili pro rady," vybavuje si důchodce. 

Po škole se Janukovyč postupně vypracoval na šéfa autoprovozu uhelné společnosti v Jenakijevu. Jeho kolega z práce opět tvrdí, že už tehdy byl jiný než ostatní. "Nadšením, zápalem, talentem, organizací práce. Vždy splnil úkoly, které dostal," říká mi Ivan. "Měl dar, že kdekoliv se objevil, začalo se vše lepšit," dodává jeho bývalý kolega. 

Tak si říkám - není ten Viktor Janukovyč svatý člověk? A jak místní komentují fakt, že v mládí dvakrát skončil za mřížemi, jednou za loupež a podruhé za přepadení? Jsou to prý pomluvy. 

"Ani kočce by neublížil. Nikdy se nepral, každý spor vyřešil silou svého slova," dodává spolužačka, která buduje kult osobnosti Janukovyče. I při svých cestách po Ukrajině šíří jeho slávu. "Ve vlacích se lidé baví jenom o něm, ale já sedím, nic neříkám a poslouchám. Nakonec řeknu, že jsem jeho spolužačka. Najednou všichni chtějí, abych o něm vyprávěla." 

"Byl jsem v lázních a všichni mě brali jako autoritu. Jen proto, že jsem prozradil, že jsem s Janukovyčem chodil do třídy. Jsem na to hrdý," říká pan Anatolij. 

Stejně jako současná ředitelka školy, kde se Janukovyč učil. "Pro žáky je jako maják, ke kterému vzhlíží. Vidí, co může dokázat člověk z obyčejné školy," dodává ředitelka. 

Škoda, že si Janukovyč plete ruského spisovatele Čechova s ukrajinským básníkem. 

Aby na jeho úspěchy rodáci nezapomněli, v místním muzeu už mu chystají expozici. Zatím je v depozitáři. Pracovnice muzea vytahuje z obalů desítky fotek. Janukovyč v kombajnu, v kukuřici, za volantem, v nemocnici, v kolchozu. 

"To jsou fotky, které ho charakterizují jako sportovce i jako státního činitele. Dokumentují také jeho návštěvy u nás v kraji," dodává hrdě archivářka. Stálá výstava Viktora Janukovyče zatím v muzeu není. To platilo ještě minulý pátek. 

"Možná že bude, to ještě nevíme. Pokud se stane prezidentem, tak se to změní," říkala mi ještě před pár dny ředitelka muzea. Dnes už má tedy jasno a může pomalu plnit vitríny. Viktor Janukovyč bude pravděpodobně novým prezidentem Ukrajiny a v jeho rodném městě bude mýtus o jeho výjimečnosti jen vzkvétat.