Ani klobásy už ve fotbalových Blšanech nejsou, co bývaly

30. srpen 2010
Zblízka

Chmel a hry - tohle poupravené starořímské heslo vystihovalo aktivity Františka Chvalovského, který dostal do ligy svou vísku Blšany, sám sebe do čela fotbalového svazu, ale také za vězeňskou mříž.

Nejlepší ligové klobásy musejí být v Blšanech. Na to si prý nejzasloužilejší funkcionář samostatného českého fotbalu a obchodník s masem a chmelem František Chvalovský potrpěl. Bývalý brankář, šéf blšanského klubu i fotbalového svazu, podnikatel a vězeň se už skoro deset let neukazuje na veřejnosti a mlčí.

Kousek za jeho domem je však i po pádu blšanského fotbalu na krajskou úroveň rušno. Právě v Blšanech je ze všech fotbalových vesniček, kterých se týká náš letní seriál, ligová minulost nejvíce patrná.

Bývalý prvoligový brankář Jan Klíma diriguje při zápase ústeckého krajského přeboru své spoluhráče, mezi kterými najdete i nejlepšího střelce v dějinách samostatné české ligy Horsta Siegla. Před lety rád vozil ligové body z Blšan, teď se i s vlastním synem coby spoluhráčem stará, aby v Blšanech přeborové body zůstávaly.

„Blšany měly svoje kouzlo. Měl jsem to blízko, mí kamarádi, radši než by jeli do Prahy na Spartu, přijeli sem. Mně se tu hodně líbilo. Chytal mladý Aleš Chvalovský a vždycky jsem mu dal gól,“ vzpomíná.

Syn a otec Sieglové

Mezi chmelnicemi nedaleko Žatce najdete prostorný sportovní areál jako stvořený pro fotbalová soustředění. Však také současní majitelé klubu chtějí vydělávat na provoz tím, že nalákají k tréninkovým pobytům třeba i mužstva z nedalekého Německa. O Blšanech se za hranicemi ví, němečtí fanoušci na přeborovém utkání jsou toho dokladem.

„Jezdíme na českou ligu do Teplic. Doma fandíme Dynamu Drážďany, ale občas se jedeme podívat na fotbal i jinam. Blšany jsou zajímavé a taky je to výhodné. Byl jsem tu jednou, když hrály ještě ligu proti Teplicím. Lístek mě stál třicet korun, to máte něco málo přes jedno euro. Za třetí ligu v Drážďanech dáte dvacet šest.“

František Chvalovský, patriot, který měl vizi

Blšanskou kvalitu za nízkou cenu měl na svědomí František Chvalovský. Místní patriot, který v blšanském klubu dělal brankáře i předsedu a který díky znalosti svého oboru, podnikavosti a jazykové vybavenosti přišel po revoluci k velkým penězům a neváhal jejich část věnovat na oltář vesnického fotbalu.

„Měl vizi, která mě lákala. Nevěděl jsem, ani kde ta vesnička leží, ale byli tam hráči na třetí ligu úžasní. Bylo to jako na pouti – fantastické buřty a fantastické nakládané okurky, pivo... zkrátka famózní. Sjížděli se tam ze všech okolních vesnic, vyhrávala tam muzika…“

Na Chvalovského nedá dopustit

A vyhrávali také fotbalisté vedení Františkem Ciprem, který Chvalovskému zaváděl v Blšanech profesionalismus. „Byl jsem jeden z mála, kdo šel do konfliktu s Frantou Chvalovským, půl roku jsme se potom spolu nebavili ani nezdravili. Teď už máme vztah jiný. Nesdílel jsem jeho názor, že by se za každou cenu měla hrát první liga.“

Blšany ji nakonec hrály osm let. Po většinu tohoto období už byl František Chvalovský pryč z funkce předsedy fotbalového svazu. V roce 2001 ho smetlo zatčení za úvěrový podvod ve výši jedné a půl miliardy korun. Případ se táhne, Chvalovský dodnes není odsouzený ani uznaný nevinným. Řadu měsíců sledoval ligové působení svých Blšan z vazební věznice, ale vliv neztratil.

Dnes už František Chvalovský mlčí

„V době, kdy jsem dělal výkonného ředitele, mu Blšany nepatřily. Ale v řadě věcí mě inspiroval, byla by naivita ignorovat názory člověka, který toho měl ve fotbale tolik za sebou,“ říká Chvalovského advokát, někdejší ředitel blšanského klubu a dnes místopředseda fotbalového svazu Jindřich Rajchl. Je veřejným tajemstvím, že právě jeho prostřednictvím si blšanský boss i nadále ve fotbale udržuje vliv. A doma v Blšanech je František Chvalovský za hrdinu.

„Franta je zlatý člověk. Zapálený do fotbalu, a přestože to vyloženě neuměl, pořád se cpal do brány. Dodnes nemůžu pochopit, co s ním dělají deset let za ceremoniály,“ kroutí hlavou nad krajanovými problémy spoluzakladatel blšanského klubu Josef Fišer. Chvalovský už se léta drží v pozadí a jeho hlas by ti nejmladší nejen fotbaloví fanoušci těžko poznávali.

Blšanský Josef Fišer pamatuje, jak se jezdilo k zápasům na dvou kolech

„Chtěl by při této příležitosti využít možnosti poděkovat vám, pracovníkům Českého rozhlasu. Udělali jste toho za tento rok pro český fotbal nemálo a jsme vždy rádi, když s vámi můžeme spolupracovat.“ Teď k tomu měl František Chvalovský příležitost, ale vystoupit v našem seriálu o fotbalových vesnicích odmítl.

Slova, která jste slyšeli, vyřkl v prosinci 1995 a vzhledem k situaci v jeho případě momentálně nejsou aktuální. Časy se mění a už ani klobásy, které se podávají divákům na blšanském stadiónu, nejsou, co bývaly za Chvalovského. Jak symbolické.

Během podzimu je v rámci projektu Fotbalové vesnice v plánu výstava, kde mimo jiné spatříte více dokumentárních fotografií z jednotlivých obcí. Budeme včas informovat. Fotbalové vesnice jsou také na Facebooku, navštivte je…


Zobrazit místo Zblízka ve fotbalových vesnicích na větší mapě
autor: jkb
Spustit audio