Až dvě třetiny Čechů má sklon k alkoholismu. Chystá se regulace a specializované obchody
Krabičky cigaret už se v Česku prodávají rok jen s odpudivými obrázky. Na konci května navíc stát zakázal kouření v restauracích. Tím ale boj proti návykovým látkám nekončí. Na řadu přichází regulace alkoholu.
Údaje Státního zdravotního ústavu vyhodnotily loni pití za rizikové u dvou třetin Čechů. Národní protidrogový koordinátor zase upozorňuje, že stát vynaloží víc peněz za řešení dopadů pití alkoholu, než kolik vybere na spotřební dani.
Dopady nadměrného pití alkoholu jsou široké - zdraví, závislost, úrazy, nehody i sebevraždy. „V oblasti sociální je důsledkem užívání alkoholu ztráta sociálních rolí a funkcí uživatele,“ vysvětluje Viktor Moravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
V Česku musí mít v současnosti obchodník licenci na prodej alkoholu s obsahem nad 15 procent.
Proti alkoholu a návykovým látkám obecně je potřeba uvažovat o celé škále opatření. Pokud jde o dostupnost, ukazuje se, že jak v oblasti tabáku, tak alkoholu, je omezení dostupnosti pro konečného spotřebitele jedním z nejúčinnějších. „Významným faktorem, který spotřebu reguluje, je také cena,“ dodává.
Omezení prodeje v evropských zemích
Typickým příkladem státní regulace prodeje alkoholu lze najít ve Švédsku. Tam si výrobky s obsahem alkoholu vyšším než 3,5 procenta lidé můžou koupit jen ve státním řetězci obchodů Systembolaget. Jinde si nepořídí třeba ani silnější piva nebo víno.
V Polsku se nesmí prodávat alkohol při mimořádných smutečních událostech, platilo to třeba v Krakově roce 2005 v den pohřbu papeže Jana Pavla II. Teprve před několika lety pak v Polsku zrušili úplný zákaz prodeje alkoholu ve vnitrostátních vlacích.
