Brexit ohrožuje drůbeží farmy v Polsku. Jejich maso dosud mířilo na talíře Angličanů, Němců i Čechů

Kapacita polských drůbežáren se od vstupu do Evropské unie víc než ztrojnásobila. Na trh dodávají víc než dva a půl milionu tun kuřecího masa ročně. V polském Žebraku je v dlouhé hale, v jakémsi obřím kurníku umístěno na 65 tisíc ptáků. Voní to tu slámou z podestýlky. Většina kuřat právě uzobává z dlouhého dávkovače krmení.

„Všechno tady řídíme počítačem, máme na to technologie z Německa, sledujeme teplotu, vlhkost. Ve předu i vzadu jsou kamery, takže neustále víme, co se s hejnem děje," s hrdostí vypočítává Jakub Pióro, majitel rodinného velkochovu.

V Žebraku, vzdáleném necelých sto kilometrů od Varšavy, jsou podobných hal desítky a v nich přes jeden a půl miliónu kuřat. Takové moderní drůbežárny v posledních letech rostly v Polsku jako houby po dešti.

„Nakupujeme jednodenní kuřátka, která váží kolem čtyřiceti gramů, na konci chovu mají v průměru dvě kila a třicet deka. Od nás pak míří k porážce a prodeji," dodává farmář.

Co bude po brexitu?

Kuřata rychle rostou kvůli šlechtění a ideálním podmínkám. Hormony ani preventivní plošná antibiotika dostávat nesmí. Mnohá zdejší kuřata nejspíš skončí ve Velké Británii. Odkupují je velkopodniky, jako je francouzsko-polská skupina Drosed, která na britské ostrovy vyváží kuřata ve velkém.

Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Evropské unie proto polští drůbežáři sledují bedlivě a s obavami. Chov kuřat v Polsku navíc může prodražit blížící se zákaz krmení geneticky modifikovanou sójou.

„Bohužel na to nemáme vliv. Bojíme se negativního dopadu na chovatele. Na drůbeží maso mohou být uvalená cla. Polské drůbežářství vyhrává nad konkurencí nízkou cenou," říká Andrzej Danielak, předseda polského Svazu asociací chovatelů a producentů drůbeže. I nízká cla by mohla znamenat, že polští exportéři nebudou schopní konkurovat levnějšímu kuřatům z Ukrajiny nebo Brazílie.