Černý les, Kafkův Zámek i útržky ze snů. Jaromír 99 odhaluje svůj fantazijní svět v siluetách
Rodák z Jeseníku, hudebník, skladatel a výtvarník Jaromír Švejdík známý jako Jaromír 99 vystavuje ve Vratislavském paláci v Praze. Konkrétně pro komorní prostory Galerie Pro arte vytvořil koncept výstavy složený z obrazů, které tvoří metodou vyřezávaného papíru. Takzvaný papercut vychází z už zapomenutých starých technik jarmarečních tisků nebo vyřezávání portrétních siluet.
„Říkám tomu kratochvilné vystřihování. Je to takové to hledání cesty k jednotlivé tváři,“ říká uprostřed výstavy hudebník a zakládající člen kapely Priessnitz a výtvarník Jaromír 99, který ve své tvorbě vychází právě ze svých kořenů.
Z Galerie Vratislavského paláce udělal místo, kde se lze potkat s jeho vnitřním bohatým světem imaginace. V první místnosti je černou barvou na stěnách nanesený hustý les, ale i několik portrétů. Návštěvník při hlubším prozkoumání zjistí, že v dílech nenajde jen obličeje, ale i abstrahovanou krajinu.
Výstava v Galerii Pro arte potrvá do konce června. Poté se přesune do Berlína.
„Když se na ně člověk podívá z boku, cítí tam remízky, pole a lesy, tváře by měly trochu symbolizovat i les, ve kterém návštěvník výstavy je,“ říká v prvním sále galerie, kde portréty doplnil právě pomalováním stěn černými siluetami lesa.
Z něj pak vystupují tváře vyřezané do několika vrstev papíru. Černý a bílý papír doplňuje ještě v každém portrétu šedý, který dává tváři alespoň jistou měkkost.
Druhá místnost pak má navodit pocit klidu a meditace. Protiváhou klidného prostoru galerie je poslední třetí část. „Siluety jsou jakoby vytrhávány z papírů, jsou to útržky ze snu,“ vysvětluje.
V Jeseníkách tradičně byly papírny a kratochvilné vystřihování patřilo k tamní tradici lidového umění. JAROMÍR 99
V galerii jsou k vidění například i postavy Kafkova Zámku. „Když jsem zpracovával román Zámek do komiksu, dělal jsem si studie tváří. Hledal jsem techniku, jakou to udělat. Román byl napsán řekněme v době expresionismu, tak jsem si prvně říkal, že by to měl být dřevoryt, ale ten mi moc nejde. Tak jsme to začal vyřezávat do papíru, což je dost podobné, ale jednodušší," řekl výtvarník. Začalo ho to prý hodně bavit a od té doby s touto technikou pokračuje.
Metoda prořezávaného papíru podle něj odkazuje také k prostředí podhorských vesnic a dřívějším dobám, kdy si lidé po večerech mimo jiné vyřezávali a vytrhávali z papíru portrétní siluety či různé obrazce.
