Chtějí mařit naši práci, tvrdila média v pomlouvačné kampani proti Několika větám

Na konci července 1989 kolovala už měsíc mezi lidmi petice Několik vět. Západní rozhlasové stanice denně zveřejňovaly jména signatářů, která rychle přibývala. Petici podepisovaly populární osobnosti, ale i vědci a dělníci, kteří se tak sbližovali s dlouho izolovanými disidenty. Vládnoucí režim rozpoutal proti manifestu a jeho signatářům pomlouvačnou kampaň.

Zarputilí komunisté ve vedení KSČ původně požadovali ostrý postup proti hlavnímu autorovi petice Václavu Havlovi a dalším předním představitelům opozice. Režim se však bál, aby to nevyvolalo vlnu mezinárodní kritiky jako po Havlově posledním zatčení v lednu 1989.

„Rozeřvou se všechny západní rozhlasové stanice, jsou články ve všech časopisech na Západě o tom, co jsme udělali Havlovi,“ vysvětloval šéf komunistů Miloš Jakeš v legendárním vystoupení na Červeném Hrádku.

Sdělovací prostředky vedly podle pokynů režimu proti petici pomlouvačnou kampaň. O manifestu psaly a mluvily jako „pamfletu“. Nejagresivnější bylo Rudé právo, které proslulo článkem nazvaným Kdo seje vítr.


Oč jde chartistům, víme. Ale co chtějí ti druzí? Také rozvrat, konfrontaci, návrat ke kapitalismu? (…) Ne. Tento záměr nevyjde. Trpělivost má své meze. Existuje poučné přísloví: ‚Kdo seje vítr, sklidí bouři.‘ Je na čase, aby si každý, kdo se pokouší hrát s ohněm, tuto pravdu uvědomil. (Rudé právo, 30. června 1989)

Režim text Několika vět nezveřejnil

Československý rozhlas vysílal odsuzující prohlášení: „Rozhodně se stavíme proti všem silám, které pod líbivým programem chtějí mařit naši dobrou práci. To by si měli uvědomit ti lidé, kteří se pod podobné výzvy podepisují. Takovým způsobem asi socialismu neprospějeme.“

Příznačné bylo, že režim text petice nezveřejnil. A tak ti, kteří ho odsuzovali, nevěděli, o čem mluví. Poukázal na to i Václav Havel v telefonátu do Hlasu Ameriky. „Reakce moci je chaotická a panická,“ tvrdil. „Stranické organizace se začínají bouřit. Diví se, co mají odsuzovat, když text vlastně neznají,“ nastínil.

Státní bezpečnost předváděla signatáře Několika vět k výslechům. Společenskou lavinu už to však zastavit nedokázalo. Do pádu komunistického režimu zbývaly necelé čtyři měsíce.

autor: jas
Spustit audio