Chystáte se studovat v zahraničí cizí jazyk?

Má smysl studium v zahraničí i pro ty, kteří s cizím jazykem začínají zcela od nuly?

„Pokud někdo s jazykem začíná, nemá smysl, aby jezdil do zahraničí. Tam je dobré vyjet až dejme tomu po roce, když ovládáme alespoň 600–700 slovíček a základní gramatiku.“

Jak dlouhý kurz byste doporučil pro mírně pokročilé?

„Záleží na tom, jaký má člověk cíl. Pokud mu jde o to rozmluvit se, rozposlouchat se, získat větší sebedůvěru, poslouží zcela dobře i dvoutýdenní kurz. Pokud chceme ale dosáhnout už přesné úrovně, dejme tomu složit jazykovou zkoušku, je někdy potřeba třeba dvanáct týdnů nebo i delší kurz.“

Do jakých zemí od nás lidé nejčastěji cestují za jazykovými kurzy?

„Oblíbená je Austrálie, ovšem leží hodně daleko. Je to od nás téměř nejvzdálenější země a australský dolar šel poměrně rapidně nahoru. Dnes je řada destinací, které jsou levnější. Nejoblíbenější je tradičně Velká Británie, Malta, docela dost studentů míří do Severní Ameriky, hlavně do Kanady a do USA.“

Co všechno je třeba zařídit? Jaká razítka potřebujeme a co musí předcházet tomu, než se do zahraničí vydáme?

„Máme štěstí v tom, že do většiny zemí nepotřebujeme víza. Dokonce i do Spojených států můžeme cestovat na pobyt kratší než devadesát dnů bez víza. Nicméně jsou země, které od nás víza vyžadují, například Kanada nebo Austrálie. Kanada vydává víza poměrně rychle, pokud jde o Austrálii, trvá to měsíc až dva v závislosti na tom, kdy člověk žádost o vízum podává.

Žádné jiné byrokratické překážky už nejsou. Je však důležité objednat si kurz pokud možno s předstihem, aby klient letěl za dobrou cenu nebo aby dostal ubytování, které si vybral. Jazykové kurzy mívají špičku zpravidla v létě a stává se, že bývají vyprodané i několik měsíců dopředu.“