Cimrmanovská hra před padesáti lety odstartovala divadelní kult. Aktem

Cimrmanův Akt po 50 letech v Malostranské besedě - Foto: Jan Němeček

Cimrmanův Akt po 50 letech v Malostranské beseděFoto: Jan Němeček

Přesně před padesáti lety, 4. října 1967, se soubor Divadla Járy Cimrmana poprvé představil veřejnosti. Na jevišti pražské Malostranské besedy zahrál hru geniálního všeuměla Járy Cimrmana Akt. Letos v červnu si ji střihli znovu - po padesáti letech na stejném místě.

Zatímco současní kulisáci staví scénu pro hru Akt, v zákulisí už se připravují herci. Miloň Čepelka se za asistence svého hereckého manžela Jaroslava Weigela obléká do kostýmu paní Žílové. „Ulíznu se na blba - a jsem,” ukazuje. 

Pro Petra Bruknera i Zdeňka Svěráka je malostranská šatna docela těsná. „Ve vzpomínkách to tu máme větší. Za padesát let jsme sjezdili tolik sálů a tenhle je z nich nakonec nejmenší,” shrnuje Zdeněk Svěrák. 

„Dřív se tu topilo koksem, nikdo z nás neměl titul a jediný, kdo tu měl skutečný titul, byl uvaděč, oktor Kubíček. Právě ten v kamnech topil,” směje se. 

Čtěte také: SOUTĚŽ: Oslavte s námi 50 let od prvního představení Cimrmanů

Ryze český fenomén pronikl i do zahraničí 

Fenomén fiktivního českého génia a všeuměla Járy Cimrmana před půlstoletím vymysleli ho Jiří Šebánek se Zdeňkem Svěrákem a zprvu nezávazná mystifikace kolem něj se časem rozrostla do netušených rozměrů.  

Poprvé se o něm rozhlasoví posluchači dozvěděli v prosinci 1966 v humoristickém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Obdivovatelé Járy Cimrmana záhy zjistili, že mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, jehož první představení, premiéra divadelní hry Akt, se konala 4. října 1967. 

„Pořád nás to baví. Naše divácká obec je rozprostřena po celé republice, sahá i na Slovensko. Právě dnes vyjíždíme hrát na čtyři dny na Ostravsko. Opravdu se těším na každé představení, ale v okolí Ostravy a v Třebíči obzvlášť. Tam je totiž jistota, že to bude nejlepší publikum. Snad i proto, že je tam melanž různých lidí, kteří tam kdysi jezdili za prací z nejrůznějších koutů vlasti.“
ZDENĚK SVĚRÁK

Samotné divadlo dosáhlo obrovského diváckého úspěchu, jeho hry se staly notoricky známými a řada citátů z nich zlidověla. Čistě pánské obsazení hereckého souboru, které musí zvládnout i výrazné ženské role, uvedlo na jeviště celkem patnáct her, z nichž ani jedna nezmizela z repertoáru. 

Diváckou přízeň „vyvažovala” nepřízeň komunistického režimu, jehož cenzoři mnohdy zasahovali do textů a divadlo dokonce jeden čas nesmělo hrát v Praze. Dlouho muselo hledat svoji mateřskou scénu. Nedobrovolné putování po nejrůznějších pražských scénách a kulturních klubech „cimrmani” ukončili v roce 1992 na Žižkově v divadle T. G. Masaryka. Jeden velikán českých dějin nakonec musel ustoupit druhému a žižkovská scéna od listopadu 1996 nese jméno Járy Cimrmana. 

V posledních letech se Jára Cimrman pustil i do angličtiny. Přesto, že texty her jsou úzce spjaty s českou historií, domácími reáliemi a hlavně jsou plné jazykových hříček, slaví úspěch i anglickojazyčné verze. 

Autor:  Jana Klementová,  ČTK
Pořad: Odpolední Radiožurnál  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí – pátek 13:00  |  Délka pořadu: 9 hodin  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace