Diplomat Jan Masaryk uplatnil charisma i jazyky. Vrcholem kariéry byl čas vlády v exilu
V diplomacii a politice prožil Jan Masaryk 30 let. Díky osobnímu charismatu, jazykovým znalostem a smyslu pro humor byl velmi oblíbený. Americký prezident Roosevelt a britský premiér Churchill mu prý říkali „John, my boy“, on jim Frankline a Winstone. Systematickou úřednickou práci v diplomacii však za něj vykonávali kolegové. O Janu Masarykovi v diplomacii je dnešní díl seriálu k 70. výročí jeho úmrtí.
Do diplomatických služeb povolal Jana Masaryka otec v roce 1919. Nejprve působil jako chargé d´affaires ve Washingtonu. Často byl osočován, že je „protekčním dítětem“, ale doklad o přímé intervenci otce nebo Beneše se nenašel.
Jméno pomáhalo jak v pozitivním tak v negativním (u opozice) slova smyslu. Pouze díky němu by se ale Jan Masaryk v prvorepublikové diplomacii podle názoru historiků neudržel. Od roku 1925 byl vyslancem v Londýně až do roku 1938, kdy po mnichovské dohodě na tuto funkci rezignoval.
Byl zvláštním typem diplomata. Získával velkou podporu v diplomatických kruzích jak znalostí jazyků, tak neformálním vystupováním a byl velmi oblíben. Na druhé straně klasická diplomatická práce v zákulisí úřední administrativy mu vůbec nebyla vlastní a většinu těchto věcí vykonávali jeho kolegové za něj.historik Michal Stehlík z Národního muzea
Volá Londýn
Do roku 1938 se Jan Masaryk pohyboval především na poli mezinárodní diplomacie. Po „Mnichovu“, který osobně nesl velmi těžce, na funkci vyslance rezignoval a stáhl se do ústraní až do března 1939, kdy se vrátil do Londýna. Tehdy vzrostl jeho význam i pro situaci a politiku domácí.
Svými projevy na vlnách BBC, kde pravidelně coby ministr zahraničí exilové vlády hovořil v pořadu „Volá Londýn“, si svým emotivním a srozumitelným projevem doma získal obrovskou popularitu, kterou zúročil po návratu do osvobozeného Československa. Na jeho hlas z Londýna lidé čekali, ačkoli za poslech vysílání hrozil trest smrti.
„Do studia vcházel s nezbytnou cigaretou, kterou disciplinovaně zhasínal. Po krátkých zprávách jsem říkávala tento úvod: ‚Prehovorí Ján Masaryk‘,“ vzpomíná pamětnice, tehdejší hlasatelka BBC Vlasta Vrázová.
Mise do Ameriky
V době exilové vlády byl ale Jan Masaryk výtečným propagandistou nejen v československém kontextu. Jako výrazný „prozápadník“ a současně odpůrce politiky appeasmentu z doby tehdejšího londýnského pobytu prožil celkem dvaadvacet měsíců ve Spojených státech, kde se snažil získat podporu Spojených států tehdy osamělému boji Britů proti nacismu.
Diplomat a politik
Od roku 1919 do října 1920 působil jako chargéd´affaires ve Washingtonu. V letech 1920–1925 byl osobním tajemníkem ministra zahraničí Beneše. V roce 1921 se stal legačním radou na vyslanectví v Londýně. V roce 1925 se stal vyslancem v Londýně. Po mnichovské dohodě rezignoval a odplul do USA. Po okupaci zbytku Československa se v březnu 1939 vrátil do Londýna a v roce 1940 se stal ministrem zahraničí exilové vlády i jejím místopředsedou. V letech 1944-1945 byl pověřen řízením ministerstva národní obrany. Od dubna 1945 do března 1948 byl ministrem zahraničí všech tří vlád Národní fronty.
Zpátky domů
Z Londýna do Prahy se vrátil jako šéf diplomacie osvobozeného Československa. Byl plný energie, mluvil otevřeně i s humorem o vážných věcech, jakou byla například denacifikace, které byl zastáncem.
„Německo bylo naším odvěkým nepřítelem. Německo musí být denacifikováno. Pes, který kouše, musí nosit košík. Když se to odnaučí, tak se mu sundá,“ říká v unikátní dobové nahrávce Jan Masaryk.
Československo si po válce představoval jako most mezi západem a východem. Snažil se být loajální k prezidentu Benešovi, který se, na rozdíl od Masaryka, obracel k Rusku už za války.
Další díl seriálu věnovaného Janu Masarykovi, v němž se budeme zabývat nelehkým obdobím jeho spolupráce s Klementem Gottwaldem a Masarykovými postoji v únorové vládní krizi 1948, uslyšíte opět zítra na Radiožurnálu.
