Dominik Duka: Chování Pussy Riot připomíná Stalina

9. září 2012
Glosa Dominika Duky , Glosa Dominika Duky

Zda prý pokládám trest vyměřený členkám hudební skupiny Pussy Riot v Moskvě za přiměřený, ptali se mne novináři. Podle nich šlo o vystoupení v hlavním ruském pravoslavném chrámu, kde dotyčné zpívaly píseň, vlastně jakousi modlitbu k Bohorodičce, aby odstranila prezidenta Putina.

Přiznám se, že když jsem se dověděl, co ve skutečnosti znamená překlad názvu skupiny, jaké excesy provázely v minulosti jejich vystoupení a jejich politické zaměření, můj zjednodušený pohled ovlivněný novinovými články se přece jen proměnil. Nicméně celá záležitost asi není tak jednoduchá, aby se odbyla jen poukazem na svobodu projevu, nemilovaného prezidenta a politická práva vyjádřit k němu odpor.

Potupa chrámu sv. Spasitele připomíná sovětské blasfemické zničení tohoto chrámu Josefem Vissarionovičem Stalinem. Pomsta za rozsudek, jíž bylo zboření kříže postaveného na místě zavražděných obětí NKVD v Kyjevě, mě přece jen děsí. A ptám se, koho se více obávat.

Prvořadou skutečností, na kterou svorně všechna média zapomněla, je totiž vnímání posvátného prostoru v pravoslaví. Ano, u nás se toto vědomí posvátna vytratilo. Pravoslaví však vnímá prostor, do kterého všechny tři ženy vstoupily, jako místo, kam žena fakticky nesmí vkročit – kromě vlastní svatby. I kdyby se tam tedy šly opravdu jen modlit, byly by jistě napomenuty a vykázány.

Jejich „modlitba“ však vykazovala všechny znaky posměchu: šlo o nápodoby křižování, vulgární slovník a podobně. Není se co divit, že se tato událost dotkla věřících, a to i těch, kteří se o ní dozvěděli z médií. Svoboda jedněch opravdu v tomto případě končí tam, kde začíná svoboda druhých. Jistě je spousta jiných míst, kde mohly dotyčné svůj politický názor vyjádřit.

Myslím, že k malému promýšlení celé události a ke zjednodušenému pohledu velmi přispěla média. Ta jako by viděla jen jednu stranu celé události. Je však vždycky dobré dívat se na kontext, ctít city a tradice druhých.

Jen hulvát vstoupí do křesťanského chrámu s čepicí na hlavě, obutý do mešity nebo bez pokrývky hlavy do synagogy. Ano, je to většinou kulturní a náboženská tradice. Není tedy trestné tento pohled nerespektovat. Ale jeho respektování je slušné.

autor: Dominik Duka
Spustit audio