Dominik Duka: „Chudá“ církev? Romantická představa
Vzdát se majetkového vyrovnání? K obohacení chudých by to určitě nevedlo, konstatuje ve své dnešní glose kardinál Dominik Duka.
Díky papeži Františkovi se začalo i u nás skloňovat slovo chudoba v docela jiných souvislostech než dosud. Vinou překladu však došlo k posunu toho, co papež ve skutečnosti hlásá. Řada lidí totiž s velkou radostí hovoří o „chudé církvi“ a má plno návodů, jak by církev měla této chudoby dosáhnout. Nejlépe prý tak, že se vzdá majetkového vyrovnání či jeho části.
Bojím se však, že to je trochu romantická představa, která by nevedla k obohacení chudých, ale k zisku několika už tak dost bohatých korporací a jednotlivců. Vzpomeňme se slzou v oku na takzvanou kuponovou privatizaci a její „otce“. Nevím, kolik obyčejných občanů zbohatlo díky kuponové knížce, ale vím jistě, že nevídaně zbohatlo několik neobyčejně „šikovných“ podnikatelů v této zemi.
Pokud se církev vzdá svých oprávněných nároků, je třeba položit si otázku, kam ony finance, kterých se zřekne, přijdou. Bylo by neslýchané, že by stát přispěl každému chudému stokorunou nebo tisícikorunou do jeho příjmů. Skoro bych byl ochoten i říci, že tyto finance by ani neposílily sociální nebo zdravotnické resorty. Stát totiž není tuze dobrým hospodářem.
Jsem přesvědčen, že smysluplnější je oněch peněz se „vzdát“ a darovat je na charitativní projekty trvalejšího rázu, na budování hospiců, škol a podobně. Církev je církví chudých a pro chudé, to je známo již z konstituce 2. vatikánského koncilu Gaudium et spes, čili Radost a naděje.
Ujišťuji, že peníze z církevního vyrovnání nevytvoří platy církevních zaměstnanců či kněží takové, aby se vůbec rovnaly platům vysokoškolsky vzdělaných manažerů či pracovníků ne vždy prosperujících odvětví. Tento výnos ani nedovolí pořizovat si jachty, vily, soukromá letadla. Rozhodně budeme vždy patřit, jako dosud, mezi „dolních“ deset miliónů.
Chceme být dobrými správci svěřeného majetku a využívat jej ne ke svému zisku, ale k prospěchu ostatních. Výnos navráceného majetku má nahradit druhý pilíř financování církví a federace židovských obcí, který by neustále mohl narůstat.
Zkuste se, milí posluchači, zeptat ve svém okolí někoho, kdo měl dítě v biskupském gymnáziu nebo starou maminku v církevním hospici. Bude chtít tato zařízení zrušit, nebo jich bude žádat víc? Ptejme se lidí, svého rozumu a srdce.
