Dopravní chaos a útrata za čtyři šilinky. I takhle vypadala první cesta Čechů do Vídně
V úterý 12. prosince 1989 si brali Češi a Slováci jednodenní dovolenou. Všichni ze stejného důvodu. Kvůli cestě do Vídně, města, kam se po desítky let nesmělo, protože leželo na zakázaném kapitalistickém Západě.
Češi a Slováci přijeli v době předvánočních nákupů do Vídně opravdu v hojném počtu. Předvánoční atmosféru trochu rušilo jen staveniště. Právě se tu totiž budovala třetí linka vídeňského metra.
Jeden z Čechů ocenil, jak se ve Vídni na sebe všichni usmívají. Prý ho překvapilo, že i když auta s československými značkami způsobila ve Vídni bezmála dopravní chaos, nikdo z Rakušanů nenadával a všichni ochotně radili, kde zaparkovat.
Podobně u vytržení byli Češi a Slováci ze sortimentu na vídeňských vánočních trzích. Řada návštěvníků se však přiznala, že jim chybí peníze. Lidé si hlavně přijeli prohlédnout Vídeň. Rakouští prodejci také uznali, že obrat nebude žádné terno.
Češi a Slováci nakupovali věci maximálně za tři čtyři šilinky, což se rovnalo 15 československým korunám. Tehdy však nešlo o nakupování. Pro řadu Čechů i Slováků byla cílem samotná cesta do Vídně a mnozí z nich byli na Západě vůbec poprvé.
