Elektronika před rokem 1989? Královnou byla barevná televize
K životu v socialistickém Československu patřilo nedostatkové zboží a mezi ním také elektronika. Na trhu chyběly nejen špičkové výrobky světových značek, ale lidé si běžně nemohli koupit ani kvalitnější zboží z produkce domácí Tesly. Po elektronice však doslova dychtili.
Potvrzovaly to davy návštěvníků na tradiční Interkameře na pražském Výstavišti. Výstava vznikla v roce 1967 a stala se největším svátkem fanoušků audiovizuální techniky v Československu.
„První Interkamera před 22 lety dostala za úkol přiblížit audiovizuální techniku té nejvyšší úrovně. Splnila ho tehdy a bezpochyby i letos,“ vysílal Československý rozhlas 12. dubna 1989, když v Praze začala 12. Interkamera.
„Největší zájem je o expozice takových firem, které představují nejvyšší kvalitu a stále mají oproti nám dost velký náskok – ať už jde o optiku, fotografické přístroje až po videa,“ informovalo rozhlasové vysílání.
Pračka nebo mrazák? To neexistovalo
Podle Luboše Hořčice, který se v oboru dobře vyzná, lidé i v roce 1989 s potížemi sháněli prakticky jakoukoliv spotřební elektroniku. „Královnou byla barevná televize. Měli jsme tu pár typů, třeba ruské z dovozu, na které se nedalo dívat. Nebylo tu vůbec nic,“ konstatuje.
„Stály se fronty na barevné televize, ale i na spotřební domácí elektroniku. Pračka nebo mrazák? To neexistovalo,“ upozorňuje. „Dole na Václavském náměstí byla prodejna, ve které se občas dalo něco sehnat. Potřeboval jsem mrazák, a tak jsem ve frontě prostál asi půl dne,“ vzpomíná Luboš Hořčic.
Gramofon jsem si sestavil sám, popisuje pamětník
Lidé sháněli výrobky přes známé. A ti šikovnější si přístroje sestavovali sami. „Zaznamenali jsme tehdy rozmach klubů, kde se letovalo, pájelo, stavěly se repro bedny, zesilovače,“ popisuje.
„První magnetofon jsem si nechal dovézt od kamaráda, který dělal do sportu a jezdil po světě. Gramofon jsem si prakticky postavil, bedny a zesilovač také. Nic jiného nebylo,“ konstatuje.
„Tehdy jsem vyšel ze školy, narodilo se mi druhé dítě a tím pádem jsem neměl moc peněz,“ dodává Luboš Hořčic, šéfredaktor časopisu Stereo a video. Elektronika byla tehdy hodně drahá a na rozdíl od většiny zboží a služeb od té doby zlevnila.
