František Skála proměnil jízdárnu, pomohly mu nadpřirozené bytosti
Třináct let po velké monografické výstavě v Galerii Rudolfinum představuje svou tvorbu v pražské Valdštejnské jízdárně jeden z nejzajímavějších českých výtvarníků František Skála. Expozici dominuje několik rozměrných solitérních děl jako třeba Zub času pokrytý v místě možné plomby pravým zlatem nebo drátěný Jednorožec vyzdvižený do druhého patra jízdárny. Tam Skála ukryl i jednotlivé uzavřené kabinety, z nichž každý ukazuje jednu z mnoha jeho uměleckých tváří.
„Chtěl jsem prostor změnit k obrazu svému, aby tu mohly být jak velké plastiky, tak drobné objekty. Vstoupíme do prostoru, který vypadá jako ulice s pěti galeriemi, v každé mám výstavu, každá je trochu jiná a mezi nimi jsou na drobných náměstích velké sochy," popsal Skála koncepci své přehlídky.
Každý pavilon má jiný název a jiné světlo. „Chtěl jsem některé pavilony otevřít dennímu světlu a pohledu do Valdštejnské zahrady s procházejícími se pávy a třpytem na jezírku - když to koresponduje s obsahem pavilonu," vysvětluje autor.
Jeden z pavilonů se jmenuje Galerie, jde o klasickou minimalistickou bílou kostku, kde jsou jednodušší objekty. Musaion evokuje podobu muzea z 19. století, velké dřevěné vitríny jsou naplněné sbírkou Skálových přírodnin, mnohdy vzácných i historicky; tato část nejvíce odkazuje ke Skálovu členství v tajné organizaci Bude konec světa, která s radostí dlouhá léta mystifikuje všechny kolem sebe.
Pavilon Tribal je ponořen do tmy a ukazuje „krásu plastu", materiálu sustamid, který Skála opracovává sekerou jako kámen. Jeho vlastností ale je, že je průsvitný a sochy z něj v pavilonku září pod proměňujícím se světlem. "Privat nabízí zázemí bytosti, která se jmenuje Kulér a návštěvníci by měli respektovat jeho soukromí," popisuje autor další kóji.
Výstava pokračuje i v patře Jízdárny, z níž se nabízí další, netušený pohled na umělecká díla. Návštěvníkům v jejich pozorování pomohou připravené dalekohledy. Celek výstavy složený ze zmíněných částí vyjevuje divákovi autorův skrytý řád, názor na svět, předmět uměleckého zájmu a zkoumání, které chce autor prostřednictvím své tvorby co nejpřesněji artikulovat.
"Architektura výstavy umožňuje jednotlivá díla vnímat z různých pohledů, zevnitř a zvenčí, zezdola a shora, v různých stadiích jejich života. Některá působí jako starodávné vykopávky, jiná jako dílo v procesu vzniku. Jednotícím aspektem výstavy je světlo, ať už umělé, přírodní nebo duchovní, které autor zkoumá a užívá v různých kvalitativních podobách," říká kurátor výstavy Tomáš Pospiszyl.
Malíř, sochař, ilustrátor a hudebník „s knírkem sňatkového podvodníka a stylizovanou vizáží zloděje koní" na sebe upozornil v polovině 80. let ve skupině Tvrdohlaví a později na samostatných výstavách. Tvoří obrazové cykly, prostorové objekty a instalace. Podílel se na filmových, divadelních a architektonických realizacích, ilustroval přes dvacet knih. Kromě výtvarných aktivit Skála působil jako člen divadla Sklep či hudebního uskupení Tros Sketos, kterou tvoří s dalšími výtvarníky - Jaroslavem Rónou a Alešem Najbrtem.
Výstavu lze navštívit ve Valdštejnské jízdárně až do letošního září.