Holé skály, led, moře… a také kostra plesiosaura. Čeští vědci bádají na polární stanici v Antarktidě už 10 let

Stanice J. G. Mendela ve sněhové vichřici - Foto: R. Vodrážka

Stanice J. G. Mendela ve sněhové vichřiciFoto: R. Vodrážka

Česko má už deset let polární stanici v Antarktidě. Brněnská Masarykova univerzita stanici Johanna Gregora Mendela otevřela 22. února 2007 na ostrově Jamese Rosse. K výzkumné práci slouží jen po dobu krátkého antarktického léta. Současná posádka 17 lidí svou misi v Antarktidě právě končí a chystá se na cestu domů.

Letadlem z jihoamerického kontinentu do Antarktidy a pak ještě vrtulníkem na pobřeží ostrova Jamese Rosse. Tak vědci cestují na Mendelovu základnu. 

„Leží hodně stranou od běžných tras většiny antarktických plaveb. Velkou výhodou je nedotčenost prostředí a možnost nerušeného vědeckého bádání, nevýhoda je vyšší nákladovost dopravy a komplikace při případných záchranných operacích,“ vysvětloval před časem v Českém rozhlasu Pavel Kapler z Masarykovy univerzity v Brně. 

V hlavním objektu české stanice v Antarktidě vědci bydlí a najdou v něm vědecké a technické zázemí pro svou práci. „Je to výzkum změn, které probíhají na území, z kterého ustoupil ledovec,“ řekl po návratu z vůbec první expedice na polární stanici duchovní otec celého projektu, přírodovědec Pavel Prošek. 

Česká vědecká stanice v Antarktidě existuje už deset let. Spravuje ji Masarykova univerzita v Brně a vystřídaly se na ní desítky vědců.

Na základně se už vystřídaly desítky vědců. Řešili na ní nejrůznější výzkumné programy, pochlubit se mohou objevy v mikrobiologii a paleontologii. Před pěti lety našli část kostry vodního plaza plesiosaura. 

Plesiosaurus. Kostru vodního plaza našli čeští vědci před 5 lety - Foto: Petr Motlitba

Plesiosaurus. Kostru vodního plaza našli čeští vědci před 5 letyFoto: Petr Motlitba

„Nález je zajímavý tím, že kosti jsou spojené, máme jednoznačný důkaz toho, že všechny náleží jednomu jedinci, jehož velikost odhadujeme asi na 5 až 6 metrů. Nálezy ze světa by se daly spočítat na prstech řekněme tří nebo čtyř rukou, z Antarktidy srovnatelné nálezy by měly být asi dva,“ vysvětloval Radek Vodrážka z České geologické služby. 

Nezvyklé klimatické podmínky, pustá krajina, holé skály, led a moře. Ale i taková krajina může mít své kouzlo.  

„Je to nádherný pocit při západu slunce, který na Antarktidě trvá velmi dlouho, a naslouchat praskání ledových ker, které plují po moři, to jsou úžasné chvíle,“ vzpomínal Pavel Kapler na svůj pobyt na Mendelově stanici v Antarktidě. 

Autor:  Jaroslav Skalický  (jas)
Pořad: Dopolední Radiožurnál  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 10:00  |  Délka pořadu: 3 hodiny  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace