Hrála divadla a jezdily tramvaje. Bolševického převratu si v Petrohradě nikdo moc nevšímal

7. listopad 2017

Před sto lety ruští bolševici svrhli v Petrohradě vládu a chopili se moci. Převrat zorganizovaný Vladimírem Iljičem Leninem vešel do historie jako Velká říjnová socialistická revoluce. Obsazení sídla vlády v Zimním paláci později sovětská propaganda prezentovala jako velkolepý útok bolševiků. Natočil ho tak i geniální ruský režisér Sergej Ejznštejn ve filmu Deset dní, které otřásly světem.

„Námořníci se vrhají na mřížovaná obrovská vrata, pod jejich náporem se otevírají a oni vniknou dovnitř. Tak nic z toho se nestalo,“ poopravuje filmové zpracování rusista a publicista Milan Dvořák.

Obsazení Zimního paláce byla podle něj jen taková epizoda – hájili ho jen junkeři a ženský prapor. Ale nějaká krev samozřejmě tekla. V Petrohradě toho dne jezdily tramvaje, hrála divadla. Nikdo si nevšímal, že se bolševici snaží město obsadit.

Získali totiž podporu obyvatel, když jim přislíbili mír a půdu. „Rusko bylo zemí převážně agrární, všichni vojáci, kteří byli na frontě, prahli po míru, chtěli také získat půdu,“ dodává. Na začátku roku 1918 Rusko uzavřením brest-litevského míru vystoupilo z války.

„Bolševická vláda požádala po převratu o příměří s tím, že bude podepsán mír, to byl konečný účinek německé špionážní akce, kdy německá vláda platila Lenina za jeho protiválečnou agitaci, to se povedlo – vyřadili Rusko z války,“ vysvětluje Zdeněk Polčák z Vojenského historického ústavu.

Deset dní, které otřásly světem (režie: Sergej Ejzenštejn)

Historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů dodává. „I to Rakousko-Uhersko získalo v tu chvíli čas a oddálilo svůj konec,“ říká.

Myšlenky říjnové revoluce pronikly do Evropy. Po válce se v poražených i vítězných státech objevila vlna sociálních otřesů. A také pokusy revoluci napodobit. „Asi nejznámější je Maďarská republika rad, která ve válečném měření sil v bojích o Slovensko přenesla část svého panství i do Prešova,“ vysvětluje.

Pro československé legionáře v Rusku znamenala Říjnová revoluce komplikovaný návrat domů, ale také válku s bolševiky.

autor: msk
Spustit audio