Hyenismus, nebo štěstí v neštěstí? Při pátrání po viníkovi nehody pomohl Facebook i lidská zvědavost
„Brzdi, tamhle je nehoda, honem, vyfoť to!“ Asi takhle vypadá reakce některých lidí, stanou-li se svědky tragické události. Možná jiní lidé považují právě toto jednání za hyenismus nebo minimálně nedostatek taktu. Ale ona přemíra zvědavosti a touha popást se na cizí hořkosti může přinést i sladké plody.
Ukažme si to na konkrétním případě třicátnice Marcely, kterou sleduje aktuální dokumentární série Příběhů Radiožurnálu. Marcela je turistická průvodkyně z Českého Krumlova, matka samoživitelka tří malých dětí, která přišla o osobní automobil.
Poté, co nezvládla v zatáčce řízení, zůstal její vůz zaklíněný ve strouze u kraje vozovky. Než se Marcele podařilo zajistit odtah, byla její zánovní oktávie sestřelena žlutou dodávkou. K Marcelině smůle se tato nehoda, ve které se její auto změnilo na hromádku šrotu, odehrála beze svědků. Takže její viník stihl zamést stopy a zmizet.
Video jako usvědčující důkaz
Tak se alespoň celá situace jevila vyšetřovatelům i Marcele samotné, dokud se nepokusila pátrat po svědcích nehody prostřednictvím sociální sítě. Její status s fotografií zdemolovaného auta a popisem události se dočkal stovek sdílení, komentářů a reakcí. Třešničkou na dortu ale bylo video, které přímo na místě nehody natočili kolem projíždějící lidé.
„Na videu byl ten chlap, co mi zničil auto, jeho dodávka a dokonce odtahová služba, která mu pomáhala opustit co nejdřív místo činu,“ popsala Marcela asi 30vteřinový záznam z mobilního telefonu.
Nad videem zajásal také vyšetřovatel nehody Tomáš Ptáček, který aniž by se zdržoval luštěním rozmazané espézetky, během pár dnů mohl zazvonit u dveří hledaného řidiče žluté dodávky. Jak jej našel, je prý policejní tajemství, ale vzhledem k tomu, že videozáznam ukazoval přesný čas a vůz odtahové služby s logem firmy, není těžké si domyslet souvislosti.
Šťastný konec?
Kdo čeká, že příběh měl od této chvíle rychlý spád, má velmi zkreslenou představu o procesu likvidace pojistné události, která se vlekla několik měsíců. Na jejím konci získala Marcela odškodnění za zničený vůz. S výší této náhrady ale spokojená nebyla: „Je to asi o 25 tisíc méně, než jsem do auta investovala.“
