Fenomén zahrádkář

I mezi zahrádkáři dochází k ostrým střetům. Třeba v zahrádkářském paneláku

Předchozí díl
Následující díl

Na jednom místě stovky zahrádek. Tak velká koncentrace způsobuje řadu problémů a mezi zahrádkářskými osadami pak nepanují ty nejlepší vztahy.

Jsou osady, ve kterých se zpívá, a osady, ve kterých je všechno trochu jinak. S Jiřím Šotolou, předsedou osady Narcis, jdeme k jeho zahrádce, ale musíme to obcházet velkou oklikou, protože léty používaná zkratka je zavřená. 

„Trošičku jsme se znepřátelili na základě určitých problémů, které vznikly mezi osadami. Kolegové, přes které jsme procházeli to nejjednodušší cestou, tak nám tuto cestu zabránili,“ říká s tím, že zejména starším lidem to dělá problémy. 

Sousedské spory a hádky jsou velmi citlivé, protože jsem na jakémsi osadním sídlišti. Vzniklo v roce 1962 a je tady asi 400 zahrad. Každá má jiné vedení a není to jednoduché. „Jsou neustále problémy, celé okolí je takový zahrádkářský panelák,“ vysvětluje. 

Střetávají se různé povahy, různé tendence, někdo pracuje spíše ráno, někdo odpoledne a někdy dochází k poměrně tvrdým střetům. 

Zpátky jdeme znovu po cestě mezi ploty, která patří městu a zavírat ji tedy nikdo nesmí. Jiří Šotola je ale rád, že alespoň se čtyřmi ostatními předsedy dokáže nalézt společnou řeč. Možná že i proto, že právě teď je jaro. A to je nejhezčí období pro všechny zahrádkáře. 

autoři: Martin Knitl , prh
Spustit audio