Jak zavázat tkaničky, aby se nerozvázaly? Odpověď našli vědci z Berkeley
Většina bot má již po staletí jednu neřest. Obyčejně mají tkaničky a ty se rozvazují. Proč? Odvěkou záhadu se teď rozhodli rozluštit vědci z americké univerzity v Berkeley. Chtějí svým výzkumem objasnit chování proteinů a DNA.
Otázkou se zabýval tým fyziků z prestižní univerzity Berkeley v americké Kalifornii. Snažili se přijít na to, proč se rozvazování tkaniček vlastně děje.
Skupinu lidí při svém výzkumu natáčeli na běžícím pásu rychlokamerou, která zvládá 900 snímků za vteřinu. Boty i tkaničky navíc měřili akcelerometrem.
Za rozvazování může podle fyziků to, jak se tkaničky za chůze a ještě víc za běhu klimbají. Rychle se měnící pohyb dopředu a dozadu spojený s údery do boty postupně oslabuje uzel. Na videu z rychlokamery je vidět, jak se uzel nenápadně uvolňuje, až se nakonec úplně rozváže.
Žádná senzace se ale nekoná. Z pokusů vyšlo najevo, že čím pevnější uzel je, tím větší je pravděpodobnost, že se nerozváže. Nejjistější jsou pak dvojité nebo jiné speciální uzly.
Jakkoli absurdní se výzkum může zdát, tkaničky byly jen prvním krokem v dlouhodobějším bádání. Tým z Berkley by v budoucnosti chtěl přijít hlavně na systém rozvazování daleko menších uzlů, které vytvářejí proteiny a DNA.