Jánošík bude mluvit česky

4. září 2009
Zblízka

Široký opasek, vlasy spletené do vrkočů a v ruce valaška. A když měřil sukno na šaty své milé, tak zásadně jen od buku k buku. Nesmrtelný Jánošík se znovu hlásí o slovo. Režie nového filmu o mytickém zbojníkovi se tentokrát ujala Polka Agniezska Holland. Už za týden půjde film i do českých kin, nejprve ho ale čeká dnešní předpremiéra v Bratislavě. A tak napětí stoupá, protože každého Slováka zajímá, jaký bude hrdina tentokrát. Zvlášť když do hlavní role režisérka obsadila českého herce Václava Jiráčka. Budou mít slovenští diváci pochopení?

Úzká cestička se klikatí do kopce, na kterém stojí pětimetrová socha slavného zbojníka. Turisty přitahuje jako magnet a Jánošíkova rodná obec Těrchová z nich docela dobře žije.

Na sochu hledí i Judita a žádné iluze o novém filmu nemá: "Já si myslím, že slovenského hrdinu by měl hrát Slovák, ale jestli slovenského nenašli, tak tedy i Čech. Ale na druhou stranu si myslím, že tak jako Američané zfilmovali Achilla, bylo to celé umělé, tak asi i toto bude takové celé globalizační a bez toho slovenského."

Zvyk je železná košile, zvlášť když každý slovenský divák má před očima Jánošíka, kterého natočil v roce 1962 Pavol Bielik. Byl to nejúspěšnější slovenský film všech dob, který viděly desítky milionů lidí.

Nic už ho nemůže překonat, myslí si Adriana. "Asi ne. Je to stejné jako Vinnetou, toho také nemůže nikdo jiný nahradit," říká, ale její partner oponuje: "Může, co by nemohl. Záleží, jak to bude natočené." "Tobě je to jedno, ale je to takové divné," trvá na svém slovenská turistka.

"Poláci si ho přivlastňují, že prý to byl Polák, Slováci si ho přivlastňují, takže... nevím," popisuje pochybnosti, které vyvstávají v souvislosti s Jánošíkovou legendou, Adriana. "Polák nemohl být, byl Slovák - pravý Slovák, ale podle mne je jen jeden originál, který byl nejlépe natočený," uzavírá diskuzi Judita s odkazem k Bielikovu filmovému zpracování.

Na mimořádný úspěch Jánošíka z roku 1962 se dívá trochu s rezervou filmová kritička Petra Hanáková, která o Pavolu Bielikovi napsala rozsáhlou monografii. Podle ní to byl do jisté míry výsledek souhry okolností.

"Distribuce za socialismu byla samozřejmě trochu nepřirozená, protože nebyly filmy zvenku, a navíc toto byl film, který byl silně exportován, který byl do tzv. lidových demokracií úplně přirozeně vyměňován," komentuje filmová kritička okolnosti šíření filmu.

Jánošíka zfilmovali režiséři už pětkrát. O žádném slovenském hrdinovi nikdy tolik filmů nevzniklo. A to ještě přidejme kresleného Jánošíka od Viktora Kubala a sérii večerníčků Zbojník Jurko.

O úspěchu nového Jánošíka však podle kritičky Hanákové rozhodne masáž. "Asi je to i věc mediální podpory, takže jak bude lidem do hlavy tlačeno, že to musí vidět, tak se na to asi půjdou podívat. Vzhledem k tomu, že po Jánošíkovi ještě není ani vidu, ale mediální masáž už začala, takže na to lidé asi chodit budou," myslí si Petra Hanáková.

Jánošík je nepochybně nejsilnější slovenský mýtus, a proto slovenští diváci chtějí vidět v novém filmu staré kousky, které legendu o odporu proti uherskému panstvu zas a znovu potvrdí. Taková je už tradice, souhlasí Jano. "Základ je, že byl a podle legendy bohatým bral a chudým dával... snad," směje se a dodává: "Určitě si nechal i něco pro sebe, aby mohl žít."

Aby zbylo něco i na tvůrce, půjde film do českých kin nadabovaný česky. Slovenština by podle producentů nepřitáhla tolik diváků. Mateřštinou, tedy česky, tak bude mluvit jenom Jánošík.

autor: lsm
Spustit audio